Poslední loupež
[Heist 2001]

Americký kriminální thriller Poslední loupež (původní název Heist znamená americký slangový výraz pro lup nebo loupež) je autorským snímkem amerického dramatika, scenáristy a režiséra Davida Mameta. Ten si získal jméno již na poli dramatu (Pulitzerova cena za hru Glengarry Glen Rose) a byl také úspěšným scenáristou některých známých filmů (např. Rafelsonovo zpracování Caineova klasické literární předlohy Pošťák zvoní vždy dvakrát nebo nedávno Hannibal Ridleyho Scota). Sklon k literárnímu vyjádření je zřetelný i v Mametových filmech, kterých natočil již devět. V jeho snímcích se však můžeme setkat i s výrazovými prvky moderní filmové klasiky. Poslední loupež je zajímavým snímkem na atraktivní téma, s výborným herecký obsazením v čele s G. Hackmanem. 

Postarší majitel malé bostonské loděnice Joe Moore obchoduje s jachtami, ve skutečnosti je ale zkušeným lupičem. Když se svou bandou přepadne klenotnictví, dojde k několika chybám. Moore se rozhodne stáhnout do ústraní, jeho překupník Bergman ho však postaví před hotovou věc: nedá mu peníze za šperky, pokud pro něho neukradne zásilku ze švýcarského klenotnictví. Když Moore nakonec neochotně souhlasí, vznikne další problém: vedle svých spolehlivých kumpánů Bobbyho a Pinkyho musí vzít do party ještě Bergmanova nervního synovce Jimmyho. Vztah mezi muži zkomplikuje i Moorova mladá manželka Fran. Nakonec se Moore i přes různé komplikace rozhodne provést akci... 

Film připomíná před rokem uvedený snímek Kdo s koho s Robertem de Nirem, kde je rovněž postarší kasař ohrožován mladšími partnery. Téma geniálně provedené loupeže a sporu mezi jejími aktéry však tvoří prazáklad žánru gangsterského filmu, nejtypičtějšími příklady jsou například filmy Podraz nebo Vabank. Mamet ve stylizaci svého příběhu vychází především z tradic francouzského a italského kriminálního filmu (Melville, Enrico, Giovanni) a snaží se je spojit s americkými reáliemi. Film zaplňuje mnohdy až ibsenovskými dialogy, které brzdí spád děje, mají však "zcizující" funkci. Diváci tak mohou na děj i postavy kriminálního thrilleru pohlížet se zobecňujícím odstupem a vychutnat lépe žánrové finesy.

Spolehlivý a jako vždy ve svém hereckém projevu nápaditý Gene Hackman má oporu i v dalších hercích. Především v Delroyovi Lindovi, černošském herci se smyslem pro psychologickou drobnokresbu, Samu Rockwelovi (vidět ho v současnosti můžeme i ve zcela odlišné roli ve filmu Bombakšeft) a v Rickym Jayovi. Mooreovu ženu Frane hraje s citem pro stylizaci do pojetí film-noir režisérova manželka Rebecca Pidgeonová. Po Hackmanovi je však nejvýraznějším hercem na plátně Danny DeVito, který podal překupníka a místního bosse podsvětí Bergmana jako živočišný a veskrze pragmatický typ, typického reprezentanta filmových mafiánů.

Přestože je ve filmu přiměřený počet střílení a rychlých akcí, jde spíše o snímek založený na charisma hlavní postavy. Hackman zde představuje podobný typ, ke kterému dospěl s přibývajícími léty i jeho vrstevník Sean Connery (např. ve filmu Past). Tomuto režijnímu záměru odpovídá i hudba, kterou složil Theodore Shapiro, i promyšlená práce se zvukem, především při loupežných akcích. Poslední loupež je z dnešního pohledu netypickým kriminálním filmem, shrnuje však mnohé z toho, co tento žánr v průběhu jeho vývoje proslavilo. 

[Stanislav Buzek, Tiscali, 21. 11. 2002]

Scénář a režie: David Mamet. Kamera: Robert Elswit. Střih: Barbara Tulliverová. Zvuk: Maurice Schell. Výprava: David Wasco. Hudba: Theodore Shapiro. Hrají: Gene Hackman (Joe Moore), Danny DeVito (Bergman), Delroy Lindo (Bobby Blane), Sam Rockwell (Jimmy Silk), Rebecca Pidgeonová (Fran Mooreová), Ricky Jay (Don 'Pinky' Pincus), Patti LuPoneová (Betty Croftová), Jim Frangione (D. A. Freccia) a další. Barevný, 111 minut. Dolby digital, DTS, SDDS. České podtitulky. USA 2001. Distribuce v ČR: Bioscop. Premiéra v ČR: 28. listopadu 2002.