Mezi námi děvčaty
[Freaky Friday 2003]

Kolikrát v životě jste si už řekli, že byste chtěli být v těle někoho jiného. Dospěli chtějí být dětmi, děti dospělými, fanoušci rockových hvězd chtějí být svým idolem, světoznámý herec, jsa mačkán v ranní frontě na rohlíky nadšeným davem fanoušků, by raději v klidu chodil do kanceláře. A puberťačka Anna by si hrozně ráda prohodila život se svou matkou Tess.

Komedie o tom, kterak se jeden člověk ocitne v těle toho druhého a naopak, patří k nejoblíbenějším a nejvděčnějším. Však se také tohoto námětu chopili filmaři hned několikrát. Abychom nechodili daleko, zmiňme například komedii Václava Vorlíčka Já nejsem já. Je to pochopitelné, zápletka výměny dvou osob nabízí nepřeberné množství komických situací a pokud je scenárista a režisér využijí, bývá zaděláno na opravdu zdařilou přehlídku vtipných situací.
Tvůrci rozebíraného snímku velmi prozíravě vsadili na kontrast naprosto odlišných charakterů. Psycholožka Tess Coleman (Jamie Lee Curtis), toť ztělesnění upjatosti. Má právě před svatbou a je to ukázkový suchar. Ze všeho nejvíc jí jde na nervy její dcera, středoškolačka Anna. Považte – chodí divně oblečená (Annin outfit byl inspirován vzhledem mladičké zpěvačky Avril Lavigne), odmlouvá, je neustále po škole, pokukuje po „zcela nevhodném“ chlapci a navíc hraje a zpívá v rockové kapele. A když se po jedné jejich opravdu ostré „výměně názorů“ v čínské restauraci strhne zemětřesení, které ovšem zaznamenají ony dvě, je jasné, že ráno bude matku i dceru čekat velmi nemilé překvapení.

Z výše naznačených skutečností si lze udělat celkem jasný obrázek o tom, co se bude ve filmu dít. Samozřejmě, že Tess v těle Anny poučuje svoje spolužačky o tom jak se chovat k chlapcům, vysype ze sebe brilantní rozbor Shakespearova Hamleta, šokuje svým chováním Annina vyvoleného a podobně. Naproti tomu Anna v „dospěláckém“ těle a s matčinou kreditkou bujaře utrácí po obchodech, nechá si udělat piercing a vůbec si dopřává radostí, které jí jsou za normálních okolností upřeny. Samozřejmě, nic originálního, co by s vámi praštilo o zem. Jde jen o to, jak jsou tyto a jiné scény natočeny. Naštěstí Mark Waters plně slouží příběhu a místo zbytečných exhibicí je narežíroval tak, že jsou skutečně vtipné. Velkou zásluhu na tom mají hlavně představitelky hlavních rolí. Jamie Lee Curtis je skvělá jaksi samozřejmě, ale výkon Linsday Lohan v roli její dcery je příjemným překvapením. Anna v jejím podání není žádný rozmazlený spratek, ani sígr na odstřel, nýbrž sympatická, kapku tvrdohlavá a svérázná „žába“, vystavující své okolí podrobnějšímu pozorování, než bývá v tomto věku obvyklé.

Nepřehlédnutelnou roli ve filmu hraje hudba. Jelikož Anna, jak již bylo řečeno, hraje v kapele, doprovází děj v podstatě neustále písničky amerických teen-rockových kapel. Mimochodem, k nejkouzelnějším okamžikům snímku patří zcela bezesporu scéna, kdy Tess, samozřejmě v roli Anny, „hraje“ na kytaru na jakési přehlídce lokálních uskupení. V této souvislosti není od věci podotknout, že snímek neopomíjí již klasickou chybu – kapela ve sklepě a na zmíněné přehlídce, kde se věru nedá předpokládat přítomnost kvalitního aparátu a dobrého zvukaře, hraje ve zvukové a interpretační kvalitě hodné poslechu CD.

To je ovšem pouze marginální výtka, jinak je film milou a sympatickou komedií, jako dělanou pro návštěvu kina ve dvou. Náladu v žádném případě nezkazí, spíše naopak.

[Jindřich Göth - dokina]

Mezi námi děvčaty, Freaky Friday (USA 2003, 93 min); scénář: Heather Hach, Leslie Dixon; střih: Bruce Green; hudba: Rolfe Kent, různí interpreti; kamera: Oliver Wood; režie: Mark Waters; hrají: Jamie Lee Curtis, Linsday Lohan, Mark Harmon, Harold Gould, Chad Michael Murray, Stephen Tobolowsky, Christina Vidal, Ryan Malgarini.


----------------jiná


Mladá Annabell si s nikým nerozumí. Nejenže musí snášet naschvály mladšího bratra, ale především „dobře míněné rady“ své matky Tess, která je tak strašlivě, nemožně seriózní, staromódní a zapšklá. Annabell by prostě chtěla být někým jiným. A přesně totéž si shodou okolností v tutéž chvíli přeje Tess, pro kterou je těžké starat se sama o dvě neposlušné děti a přitom chystat svatbu s mužem, který snad dokáže nahradit jejich neexistujícího otce (ale tím si není úplně jistá).
Lidé by měli dávat pozor, co si přejí, protože se jim to pak může splnit. Obzvlášť pokud navštěvují čínskou restauraci, jejíž majitelka má matku, která je mírně kouzelná, hodně senilní a nemluví anglicky. A tak se příští ráno probudí Annabell v těle své matky a Tess v těle své dcery. A co dál? Když se jim konečně podaří zjistit, jak k tomu došlo, zdaleka to neznamená, že vědí, jak všechno uvést do původního stavu.

Námět Disneyovy rodinné komedie Mezi námi děvčaty je vám pravděpodobně povědomý. Na téma „výměna mozků“ vzniklo již mnoho filmů a je velmi těžké vymyslet v tomto žánru nějakou novou zápletku. A podle očekávání se to nestalo ani tentokrát. Převážná většina situací v této komedii vám bude přinejmenším povědomá: Matka zjišťuje, že škola není tak snadná, jak si ji pamatovala. Dcera se snaží chovat jako úctyhodná doktorka psychiatrie. Matka je balena dceřiným vrstevníkem. Dcera se nechce nechat líbat matčiným snoubencem. Matka si užívá toho, že se může opět cpát fast foodem a nedělat si starosti s linií. Dcera má hrůzu z vrásčitého těla, které musí obývat. Dcera má důležitý koncert své amatérské kapely ve stejnou chvíli, kdy se má matka zúčastnit důležité společenské akce. A tak dále, a tak dále...

Originální scénář se tedy nekoná, ale začínající režisér Mark S. Waters měl vše překvapivě dobře pod kontrolou a na nejednu scénu filmu je vyloženě radost se dívat. Není to ale rozhodně jen jeho zásluha.

Film vznikl podle knihy, která již byla pod stejným názvem zfilmována (také Disneyem) v roce 1976, kdy dceru hrála čtrnáctiletá Jodie Fosterová! Disney chtěl původně získat Fosterovou pro roli matky v nové verzi, ale sešlo z toho a Tess Colemanovou nakonec hraje Jamie Lee Curtisová – kdysi sex symbol, pak komediantka a v posledních letech hvězda béčkových filmů. Její dceru hraje Lindsay Lohanová, která hrála obě hlavní role v nové verzi Disneyovy Pasti na rodiče (která byla také remakem starého filmu a také na motivy knihy) a o té je nutno napsat následující slova velkým písmem: HRAJE JI VÝBORNĚ! Už ve zmiňované Pasti na rodiče hrála obě sestry tak dobře, že většina diváků netušila, že nejde o dvě herečky (a protože se „zdvojovala“ trikem, musela navíc mnoho scén hrát „naslepo“). A v Mezi námi děvčaty musí většinu filmu hrát dospělou ženu, uvězněnou v dětském těle. Odvážím se tvrdit, že o ní ještě uslyšíme, i když není zrovna to, čemu se v Hollywoodu říká „krasavice“. Krasavice ostatně už dnes není ani Jamie Lee Curtisová. Ale i ona hraje svůj part velmi slušně a většinu filmu opravdu je rozjívenou holkou, která dostává životní lekci a je nucena odložit rozjívenost a trucovitost. Prostě, obě hlavní představitelky (které jsou skutečně hlavní a téměř nezmizejí z plátna) si daly opravdu záležet a předvádějí výkony, které jsou snad až příliš dobré na „Disneyův remake klasické rodinné komedie“.

Ale jsme pochopitelně stále v Disneyově světě, jenž je milosrdnější verzí světa, který známe. Uvědomme si například, že Annabell je nějakých 17 let, hraje v deathmetalové kapele, chodí podle toho oblékaná, ale neřekne celý film jediné sprosté slovo a drogy nebo sex, jako kdyby pro ni neexistovaly. Když uvážíme, že třeba hrdinové filmu Kids byli přibližně stejně staří, je jasné, že tady něco nesouhlasí a že nám někdo věší bulíky na nos.

Ale to rozhodně neberte jako výtku, nýbrž jako upozornění, že i když mě tento film příjemně překvapil, rozhodně nevybočuje z tradiční šablony, kterou od Disneyových filmů očekáváme. Mezi námi děvčaty je příjemný důkaz, že podle této šablony může vzniknout i něco, co je postaveno nikoliv na digitálních tricích (dokonce i samotná proměna je znázorněna pouze jízdou kamery), ale na dvou dobrých hereckých výkonech. A bylo by hezké myslet si, že si z toho dnešní mladá děvčata vezmou ponaučení. Ale ona na to asi nepůjdou, protože mají plnou hlavu sprosťáren, drog a sexu.

[František Fuka - cinema]