Hon na myš
[Mouse Hunt 1997]

Bratři Schmuntzovi zdědili po otci starý dům. Z opuštěné barabizny se ovšem vyklubala drahocenná, snadno zpeněžitelná rarita. Než se ale budou moci Schmuntzovi spokojeně pustit do počítání milionů, musí se zbavit myši, která jim znepříjemňuje život. A jak je Vám už určitě jasné, myš svou kůži nemíní prodat lacino...

Hon na myš je příjemná rodinná komedie, kterou nejen recenzenti přirovnávají k Sámdomovské destrukční trilogii. A tak trochu právem. Marná snaha dvou bratrů vypudit z domku nevítaného hosta se obzvlášť v druhé polovině zvrhává do ďábelských likvidačních akcí. Zákeřná myška (vlastně myšák) totiž dokáže být ve své snaze o udržení dobrého bydla houževnatá až běda a malý hlodavec se tak díky své zručnosti v ničení soukromého majetku může směle zařadit po bok brouků z Hvězdné pěchoty nebo tornáda z Twisteru. Kdo by si také mohl nezamilovat myšku, která dokáže v tomajerryovském duelu poslat do pekel kočičí bestii Catzillu a vzápětí totálně zdecimovat i drsňáckou aurou obklopeného Christophera Walkena?

Jelikož je myš hlavním těžištěm zábavnosti filmu, bylo jeho autorům jasné, že chlupatý antikrist musí vypadat naprosto přesvědčivě živý. V Honu na myš se tak ke slovu dostalo nejen několik desítek skutečných myších herců, ale i precizní mechanické loutky a tam, kde už Matce Přírodě došly síly, nažhavili své počítače digitální kouzelníci. Společně všichni umožnili zrealizování představ scénáristy a režiséra a tak může myška vesele šplhat, skákat, roztomile se pitvořit, atakdále. Občas je sice poznat, jakým způsobem byl ten který záběr natočený, ale nijak zvlášť to neruší.

Celou tuhle podívanou slušně zrežíroval reklamami a videoklipy vycepovaný Gore Verbinski. Vzhledem k žánru ale Hon na myš samozřejmě není natočený v bleskostřihovém stylu, jaký obvykle používají režiséři obdobného původu. Verbinského režie je čistě funkční, ale většinou padne jako ulitá a nechává dostatečný prostor řádění myšího nadělení i dvou vynikajících komiků.

Těmi jsou Nathan Lane, jehož fantastickou pseudohomosexuální kreaci z Ptačí klece si určitě ještě dobře pamatujete a u nás téměř neznámý, ale především ve Velké Británii velmi populární Lee Evans. Oba dobře věděli, do čeho jdou a své k-nedobrému-konci-odsouzené bratry zahráli se správnou porcí nadsázky a směšnosti. Jejich postavy ale nejsou žádní klasičtí záporáci (jako zloději v Sám doma), ale jsou to jen náležitě charakterově odlišní (cynik a citlivka) zoufalci, kteří se chtějí myši zbavit jednoduše proto, že jim překáží v cestě za slušným životem.

Hon na myš mě velmi příjemně překvapil jednou svou vlastností, která je pro rodinné filmy poměrně netypická. Jsou to občasné výlety do oblasti černého humoru. Naznačuje to už úvodní, předtitulková scéna, ve které hraje hlavní roli utrhnuvší se rakev, vzduchem plachtící mrtvola otce bří Schmuntzů a otevřený kanál...

Však už bylo načase, aby k nám po otřesných hovadinách jako Flubber nebo Pan Magor přišel zábavný film pro celou rodinu. Co dodat? Je tu!

Niro

Mouse Hunt; USA 1997 Režie: Gore Verbinski; Scénář: Adam Rifkin; Kamera: Phedon Papamichael; Hudba: Alan Silvestri; Hrají: Christopher Walken (Caesar), Nathan Lane (Ernie Schmuntz), Lee Evans (Lars Schmuntz), Vicki Lewisová (April).