Sekretářka
[Secretary 2002]

Snímkem, který u režiséra Stevena Shainberga vzbudil touhu točit vlastní filmy, byl Modrý samet Davida Lynche. Což vypovídá o mnohém. Svérázná komedie Sekretářka je filmovým zpracováním stejnojmenné povídky Mary Gaitskillové ze souboru Neslušné chování. Steven Shainberg ji režíroval už jednou jako student ve zkrácené verzi v délce necelých 25 minut. Stejně jako Lynch se i Shainberg velmi brání zobecňování svých hrdinů: „Ne-ne-ne, je to film jen o těchto dvou konkrétních lidech.“ Film Sekterářka vypráví o Lee Hollowayové a Dr. Greyovi, což jsou hrdinové, se kterými se diváci mohou jen sotva beze zbytku ztotožnit. Zcela jistě je ale upoutá jejich příběh a charisma hereckých představitelů Jamese Spadera a Maggie Gyllenhallové.

Lee Hollowayová nebyla nikdy tuctová slečna. Když se jí děly nepříjemné události, sáhla do šitíčka a – stalo se, že nůž zajel do svalu hlouběji, než bylo v plánu. Teď je Lee první den zpátky doma z psychiatrické léčebny. Táta nepřestal chlastat, máma je nezaměstnaná. Velká petlice na kuchyňské skříňce s noži k vzájemnému porozumění také nepřispívá. Lee se znalostí psaní na stroji proto odpoví na inzerát právnické kanceláře. Úspěšně zvládne přijímací pohovor a stane se pomocnou rukou mladého advokáta E. Edward Greye. Ošklivé káčátko se postupně mění v sebevědomou a sebeznalou mladou ženu. Poznává své skutečné nitro a objevuje třináctou komnatu vlastního nitra – sexualitu. Přes sadomasochistické praktiky postupně s Dr. Greyem odkrývá podstatu slov milovat a být milován. Urputné odhodlání, které Lee vždy vrhala proti sobě, začíná přinášet ovoce. Vyvstávají však také otázky, zda existuje v lásce hranice normálnosti a kde leží rovnováha mezi ovládáním a podvolováním se…

Oč hůře si film hledal cestu k producentům, o to vřeleji je přijímán diváky a kritiky. Na Sundance Film Festivalu 2002 získal Zvláštní cenu poroty za svou originalitu. Pro celý štáb bylo velmi těžké nepřekročit hranici erotičnosti a nenatočit lehký pornofilm. Ve filmu se podařilo skvěle načasovat odkrývání psychologie hlavních postav. Kousek po kousku postupně skládáme mozaiky pocitů obou hrdinů. A právě tohle odkrývání je největší devizou filmu. Sekretářka je jako parfém. Když přivoníte, cítíte jen sexuální úchylky. Pak ale postupně začínají vynikat i další podstatnější esence – břitký humor a plachost. Nakonec se dostaneme k základu vůně – lásce a sebepoznání, které v kanceláři Dr. Greye objevují mladý advokát a jeho sekretářka.

Režisér Shainberg chtěl natočit milostný příběh, který by byl jiný. A povedlo se. Jádro celého filmu spočívá pouze mezi Jamesem a Maggie, takže svět mimo kancelář stačilo jen načrtnout. Vše, co se děje kolem, nás zavádí zpátky do kanceláře. Film nemá zjevné slabiny. Kamera i zvuk jsou neviditelnými poslíčky divákům, kteří se na chvíli stanou voayery příběhu.

Je zajímavé, že hlavní hrdinové už s podobnými úchylkami sexuálního chování mají profesní zkušenosti. James Spader si na zkoumání temné části lidského nitra vystavěl kariéru. Zahrál si i ve filmech Sex,lži a video Stevena Soderbergha nebo v Critical Care, kde jeho ztvárnění hrubé sexuality obětí dopravní nehody vyvolalo senzaci. Maggie Gyllenhallová si pro změnu ztvárnila satanistickou maskérku v Donnie Darko. Známější je ovšem ze snímku 40 dnů a 40 nocí a v Americe také z divadelních rolí.

Lee, která objeví „něco nádherného“ v kanceláři Dr. Greye je opravdu netradiční úřednicí. Přes temnost sadomasochistických choutek je tato postava velmi vtipná, stejně jako celý film. Jeho návštěvu vám mohu doporučit nejlépe s doprovodem. Takovou podívanou určitě po závěrečných titulcích rádi s někým proberete…

[Tereza Frcalová, 28. 2. 2003]

Scénář: Erin Cressida Wilsonová (podle povídky Mary Gaitskillové) Režie: Steven Shainberg. Kamera: Steven Fierberg. Střih: Pam Wiseová. Hudba: Angelo Badalamenti. Výprava: Amy Dangerová. Hrají: Maggie Gyllehnallová (Lee Hollowayová), James Spader (E.Edward Grey), Jeremy Davies (Peter), Lesley Ann Warrenová (Joan Hollowayová), Stephen Mc Hattie (Burt Holloway), Patrick Bauchau (doktor Twardon), Jessica Tucková (Tricia O´Connorová), Oz Perkins (Jonathan), Amy Locaneová (Leeina sestra) a další. Barevný, 104 minuty. Dolby digital. České podtitulky. USA 2002. Přístupný od 15 let. Distribuce v ČR: Artcam. Premiéra v ČR: 27. února 2003.


------------------ jiná


Psát o filmu Sekretářka jako o romantické komedii by bylo poněkud zavádějící. Většina diváků se asi shodne na tom, že na orgasmu způsobeném rozžhavenou konvicí není nic moc komického, natož romantického. Stejně tak daleko má Sekretářka k temnému erotickému thrilleru. Přesto najdeme ve filmu od všeho trochu – romantiky, erotiky, humoru i temných tónů. Snímek se sadomasochistickou milostnou zápletkou získal Zvláštní cenu poroty na filmovém festivalu nezávislého filmu Sundance 2002.

Lee právě propustili z psychiatrické léčebny, do které se dostala kvůli svým sebedestruktivním sklonům. Svou vnitřní bolest ventiluje tím, že si způsobuje bolest fyzickou. Otcův alkoholismus a matčina dusící starostlivost ji brzy přimějí k tomu, že si navzdory právě dokončené léčbě znovu a znovu ubližuje. Pokouší se navázat milostný poměr s bývalým spolužákem Peterem, ale jde to ztuha. Pak se jí však podaří získat místo sekretářky v právnické firmě a její vztah s novým šéfem rychle přeroste profesionální hranice.

Nejde ale zrovna o obvyklý milostný poměr – Edward Grey zakáže své podřízené, aby se dál sama zraňovala, a namísto toho jí fyzickou bolest začne působit on sám. Zatímco Lee je šťastná, že konečně našla způsob, jak ventilovat svou touhu po bolesti a dosáhnout přitom sexuálního uspokojení, Edward se svých sadistických sklonů děsí. To, co začalo jako dráždivý milostný experiment, se rozrůstá do stále větších rozměrů. Do toho všeho se přimíchá Leein přítel Peter, bývalá Edwardova milenka a jeho současná koncipientka a Edward by nejradši ze všeho vycouval. Jenže to není tak snadné, jak by si přál.

Komorní příběh, natočený podle stejnojmenné povídky Mary Gaitskillové, se téměř celý odehrává mezi zdmi právnické kanceláře, která hýří všemi barvami. Jedna část připomíná rudě červenými stěnami a lampičkami vykřičený dům, další místnost evokuje útulný obývák a o kousek dál se ocitnete v exotickém skleníku orchidejí. V Leeině růžovém dívčím pokoji v domě rodičů si zase připadáte jako v pokojíčku panenky Barbie. Kameraman Steven Fierberg už si vyzkoušel práci s takto barevně přesyceným prostředím při práci na snímku Moulin Rouge.

V tomto barevném světě nepůsobí ani sadomasochismus nijak temně. Lee a Edward sice nejsou typy hrdinů, se kterými by se divák ztotožnil, ale dokáže je kupodivu poměrně snadno pochopit. Lee netrpí Edwardovou dominancí tak, jako hrdinka filmu 9 a 1 týdne, naopak, poprvé v životě se cítí svobodná. Dokáže se daleko dříve než Edward vyrovnat s tím, že láska nevypadá vždy tak, jak ji popisují autorky červené knihovny.

Maggie Gyllenhaalová podává ve své první hlavní roli obdivuhodný výkon. Je stejně věrohodná jako zlomená pacientka psychiatrické léčebny, roztržitá, věčně nosem popotahující začínající sekretářka se shrbenými rameny, nemožným oblečením a prapodivným účesem, roztomile diblíkovská slečna na návštěvě rodičů svého přítele i jako eroticky vyzývavá femme fatale na stole svého šéfa. Za roli Lee byla Gyllenhaalová nominována na Zlatý glóbus.

[Michaela Klečková, 27. 2. 2003]


------------------ Cinema


Sadomasochistické hrátky už dávno nepatří k tabuizovaným nebo z důvodu pokrytecké ctnosti ignorovaným tématům a není problém je najít na plátnech kin nejen těch speciálních. Vzpomeňme třeba odvážného průzkumníka zakázaných oblastí Piera Paola Pasoliniho, jehož drsnou burlesku Saló aneb 120 dnů Sodomy dokázal ne každý divák dokoukat až do konce. Pozornost umělců se celkem pravidelně obrací i ke slavnému markýzi de Sade, jehož rozporuplnou osobnost v poslední době ztvárnili například Geoffrey Rush (Quills – Perem markýze Sade) nebo Daniel Auteuil. Přes to všechno ale může vypadat spojení sadomasochistického vztahu a romantické komedie jako přece jen příliš silná káva a asi není od věci se ptát, zda lze vůbec tyto prvky smysluplně a funkčně skloubit. Režisér Steven Shainberg však ukazuje, že umí překvapit nejen výběrem provokativního námětu.
Hrdinka jeho filmu Lee Hollowayová (Maggie Gyllenhaalová) se vrací z mentálního ústavu, kam ji zneklidněná rodina umístila kvůli jejím nepříliš ovládaným sklonům k sebeubližování. V urputné snaze začlenit se do normální společnosti si Lee najde práci jako sekretářka u advokátní firmy Edwarda Greye (James Spader), odhodlaně bojuje s haldou kancelářských povinností a nedá se odradit ani nepříjemnými výstřelky Greyovy přísnosti. Naopak ji jeho osobnost v mnohém přitahuje, a když poprvé dostane od šéfa výprask za špatně napsaný dopis, Leeino zjihlé srdce si uvědomí, že On je ten nejlepší. Od té doby se pro ně stane práce zdrojem skvělých potěšení – Grey vynalézavě trestá a Lee blaženě trpí. V takové podobě se ale jejich skrytý vztah nemůže udržet dlouho, zvlášť když o Lee nepokrytě usiluje její přítel Peter (Jeremy Davies) a samotný Grey se stahuje pryč, aby si udržel kontrolu nad sebou samým. Zvítězí oboustranná obsese (vlastně čistá láska), nebo chladný rozum, jenž Greye vrátí do ulity chladného introverta a Lee ke krabici s nejrůznějšími ostrými ubližovadly?

Sekretářka, natočená podle povídky Mary Gaitskillové, se na začátku sice tváří jako vážné drama, v němž má zřejmě tragická hrdinka bojovat s vnitřními démony, pak se ale zlehka přetaví do pohodového příběhu s nečekaně velkým obsahem humoru a romantiky. Už prvotní sbližovaní obou osamělých trpících srdcí, hra plná nevyslovených otázek a náznaků, má v sobě zvláštní půvab. Stejně tak i samotné scény, kdy k sobě oba hrdinové přistupují s naprosto odkrytými kartami, v sobě mají jistou lehkost a grácii. Milovníci pikantní podívané budou možná zklamáni, nicméně Shainbergovi evidentně nešlo o barvité zkoumání temných perverzí, nýbrž o sledování vztahu dvou trochu neobvykle disponovaných lidí, které ale shovívavý přístup zbavuje vší nepochopitelnosti. Krásně se to projevuje ve druhé polovině snímku, kdy náhle Grey začne brzdit a s typicky chlapským zděšením couvat před perspektivou hlubšího, serióznějšího vztahu. Naproti tomu ovšem Lee, vybavena urputnou ženskou neústupností, je odhodlána dotlačit oba ke štěstí, ať už se to momentálně Greyovi líbí nebo ne.

Herci v Sekretářce, mimo jiné vyznamenané na festivalu Sundance Zvláštní cenou poroty za originalitu, rozhodně patří k jejím nemalým pozitivům. Maggie Gyllenhaalová (Kluci v mém životě, Šílený Cecil) sice není z rodu svůdných sexbomb stříbrného plátna, ale její nezdolná Lee působí tak sympaticky a dojemně, že by ji určitě ochotně naplácalo nejméně osmdesát procent soucítících diváků. Sadista Edward Grey už asi tolik za srdce nechytne, nicméně mu jeho představitel dokázal dodat velmi přitažlivý komický náboj, a vůbec je vidět, že Spader si svou další exkurzi do odlehlých zákoutí lidské sexuality (Sex, lži a video; Crash) viditelně užíval. Menší roli Leeina laskavého a ohleduplného nápadníka (čili ubožáka bez šancí) si střihl Jeremy Davies (The Million Dollar Hotel, Solaris). Zde sice také odvádí kvalitní práci, ale v budoucnu na sobě možná bude muset tvrdě zapracovat, aby se zbavil jistých částí svého hereckého projevu, které stereotypně cpe snad do všech svých rolí.

Shainbergovi se jeho odvážný kousek nečekaně podařil. Musím nicméně upozornit, že odhlédneme-li od dráždivého tématu a zdařilých hereckých výkonů, zbude příběh velice obyčejný, dokonce v ledačems připomínající nějakou banální historku z červené knihovny. Originalitu však Sekretářce rozhodně nemůžeme upřít a pravděpodobně mile překvapí nejednoho milovníka romantických komedií, který se domnívá, že tento žánr zná jako své boty.

[Leoš Flodr]