Instinkt
[Instinct 1999]

Antropolog Ethan Powell (Anthony Hopkins) patřil ke špičce svého oboru. Uznávaný světový vědec s absolutním nasazením pro práci v terénu, dokázal během svého studijního pobytu v Africe dokonale splynout s tlupou horských goril. Když ho zvířata přijala mezi sebe, neváhal zpřetrhat svazky s civilizovaným světem a dva roky se s nimi potuloval džunglí. Stal se plnohodnotným členem tlupy. Je proto logické, že při zákeřném napadení pytláky svou novou rodinu náležitě bránil. Dva mrtví útočníci zajistili Powellovi roční pobyt na samotce místního kriminálu a nakonec transport v řetězech do Spojených států. Kdysi uznávaný vědec s významným společenským postavením se vrátil domů pod dohledem po zuby ozbrojených policistů. Stal se z něj mlčící a zuřivý "gorilí" samec. Doktor Ethan Powell se dobrovolně vzdal svého lidství. 

Ambiciózního mladého psychiatra Thea Cauldera (Cuba Gooding, Jr.) brzy nepochybně čeká oslnivá kariéra. Je CTIŽÁDOSTIVÝ. O bizarním příběhu "vraždícího Tarzana na stará kolena" lze navíc napsat nejen objevnou a seriozní vědeckou disertaci, ale i pěkně výnosný populární bestseller. Caulder proto přemluví svého šéfa, aby mu svěřil vypracování psychiatrického posudku. Na jeho základě rozhodne americký soud o příčetnosti, respektive o trestu za dvojnásobnou vraždu pro doktora Ethana Powella. Zhýčkaný psychiatr navštěvuje svého pacienta v nejtvrdším kriminálu a jejich setkání jsou zpočátku nelítostným soubojem vůlí dvou silných osobností. Mezi naprosto odlišnými muži se ale postupně začne rodit důvěra, přerůstající ve zvláštní přátelství. Caulder se seznámí s Powellovou dcerou a pomáhá vědci najít cestu zpět do normálního života. Antropolog zase otevírá psychiatrovi oči, zaslepené sebevražedným blahobytem civilizace, a po čase ho ve vyprávění zavede do afrického horského pralesa, mezi gorily, s nimiž dva roky žil. Powellovy vzpomínky nezadržitelně spějí k osudovému střetu s pytláky. 

Ambiciózní drama Instinkt sedí ke své škodě na několika židlích a příliš okatě řeší 1) řádění pytláků v Africe, 2) utrpení mentálně postižených vězňů v Americe, 3) pozvolnou ekologickou sebevraždu celého lidstva, 4) nefungující citovou komunikaci v rodině doktora Powella a konečně 5) nepřípadné rozměry zhýčkaného ega kariéristického doktora Cauldera. Na dvouhodinový film témat až moc. Na druhou stranu Instinkt postrádá hlavní příběh, který by, když už ne strhnul, tak alespoň zaujal. To, že nemusí jít nutně o chybu, vzniknuvší nezvládnutou honbou na mnoho zajíců, ale o bizarní záměr odlišit se od hollywoodského mainstreamu, svědčí podivné romantické drama Fenomén z roku 1996, které je také společným dílem režiséra Jona Turtenlauba a scenáristy Geralda Di Pega. Na rozdíl od relativně zajímavého hitu Johna Travolty vyšla tentokrát jejich zřejmě upřímná snaha o "jiný film" v dokonalý niveč. Ani tak vynikající (a oscaroví) herci prostě nedokáží vdechnout život historce z vánočního kalendáře hnutí Greenpeace, kombinované s učebnicí Základy psychologie pro střední průmyslové školy. 

Instinkt je první film, ve kterém jsem nevěřil herectví Anthonyho Hopkinse, čemuž sám zpětně nemohu uvěřit. Chyba se zřejmě stala na samotném začátku. Předlohou či lépe inspirací pro Di Pegův scénář byl román Daniela Qinna Ishmael, ve kterém, zjednodušeně řečeno, vedou moudrá gorila a její žák člověk sokratovský dialog. Ve filmové podobě díla (mimochodem velmi ceněného) je učitelem Powell a žákem Caulder. Filozofující dialog, který snadno snese papír v rukou problémem zaujatého čtenáře, je ve filmu marně vizualizován často velmi absurdními prostředky a opentlen několika obdobně ušlechtilými motivy (mentálně postižení vězni, ne/fungující rodinné vztahy). Nelze namítnout ani slovíčko proti morálnímu apelu filmu, proti dělení lidstva na "leavers" (žít a nechat žít) a "takers" (žít a vzít), ani proti poselství "nejlépe se žije v harmonii s širším i užším okolím a hlavně sám se sebou". Výtky lze mít jen ke způsobu, jakým je z těchto bohulibých myšlenek spleten chatrný příběh-nepříběh, který nezachrání ani dramatické prostředí kriminálu, ani atraktivní exteriéry skutečného deštného pralesa, ani trikové gorily Stana Winstona. O čem to všechno vlastně mělo být, by snad mohla napovědět Quinnova kniha. Bohužel u nás zatím nevyšla a pokud vím, knihkupectví v Horních Kotěhůlkách menšinovými anglickými tituly zrovna neoplývá. V každém případě buďte hodní na gorily, na děti i na své psychiatry. Vypadá to, že to jsou většinou právě oni, kdo potřebuje pomoc. 

Tomáš Hoffman