Generálova dcera
[The General's Doughter 1999]

Motto: Věci se dají dělat třemi různými způsoby. Dobře, špatně a po vojensku.

Paul Brenner je důstojníkem armádního úřadu pro vyšetřování, který právě pracuje na rutinním případu rozkrádání zbraní z vojenské základny MacCallum. Jejím velícím důstojníkem je generál Joe Campbell, vietnamský veterán a horký kandidát na viceprezidenta, jehož dcera Elizabeth, která pracuje na stejné základně jako poradce pro psychologickou válku, je jednoho dne nalezena znásilněná a zavražděná na cvičišti. Vyšetřování se ujímá právě Brenner a už úvodní prohlídka domu oběti vynese na světlo některá zajímavá fakta. Ve sklepě je perfektně vybavený sadomasochistický koutek a plná polička videokazet, na nichž si to Elizabeth s bičem v ruce rozdává s celou řadou různých mužů v přiléhavých kožených oblečcích.

Vypadá to, že Elizabeth se vyspala snad s celou posádkou, které velí její otec, včetně svého přímého nadřízeného, plukovníka Moora, a podezřelých je tedy celá řada. Postupem času vycházejí najevo další podivné okolnosti, které se datují ještě do dob jejích studií na West Pointu. Brennerovi přichází na pomoc jeho kolegyně, specialistka na znásilnění Sara Sunhillová (s níž měl mimochodem před časem poměr) a společně musí nejenom najít a usvědčit viníka, ale především rozhodnout, co s ním bude potom, protože armáda si odnepaměti své problémy ráda řeší sama, bez nepatřičného zasahování z okolního světa.

Na odhalení pachatele mají přesně 36 hodin, než se do věci vloží FBI a bude poškozeno nejen dobré jméno základny a viceprezidentská kandidatura plukovníka Campbella, ale také postavení žen v uniformě vůbec. Vyšetřování vedené uvnitř armády ale podléhá svým vlastním pravidlům, která se od těch civilních do značné míry liší (aneb jak říká Brenner plukovníku Moorovi: "Jste voják, pane. Vy nemáte právo na advokáta. Nemáte ani právo nevypovídat."), vždyť v sázce tady není pouze pravda a spravedlnost, ale zejména dobré jméno armády jako takové.

Je přece notoricky známé, že hlavní předností dobrého vojáka není vlastní iniciativa nebo samostatné myšlení, ale bezmezná a slepá loajalita vůči svým nadřízeným, věrnost armádě a tuhá disciplína. Je tedy vcelku logické, že tady nejde jenom o to najít vraha, ale také (a možná že především) o to, aby se celá věc vyřešila v klidu uvnitř armády, a nic z toho neprosáklo na veřejnost, možná i za cenu toho, že pravda o brutální vraždě nevyjde nikdy najevo. Brenner si zkrátka musí vybrat, jestli je víc policista nebo voják, a plukovník Campbell mu to dává jasně na srozuměnou (viz úvodní motto).

Hlavním kladem filmu jsou skvělé herecké výkony všech zúčastněných. John Travolta se v roli Paula Brennera snaží přehrávat co nejméně (a kromě několika patetických pasáží se mu to i docela daří), a svými suchými hláškami vnáší do příběhu jisté odlehčení. Neméně dobří jsou ale i jeho protihráči, ať už je to jako vždy přesvědčivý James Cromwell v roli nepřístupného a upjatého generála Campbella, Clarence Williams jako jeho bezmezně oddaný pobočník, nebo James Woods v roli plukovníka Moora, muže plně oddaného své vojenské kariéře, jehož slovní souboj s Brennerem patří k jednoznačným vrcholům filmu.

Naproti tomu v podstatě zbytečnou roli zde má Brennerova kolegyně Sarah Sunhillová (Madeleine Stoweová), která funguje jako klasický pomocný parťák a vlastně jediný ženský element ve filmu. Až na jednu výjimku ale nemá prakticky žádnou dějetvornou úlohu, očekávanému jiskření mezi ní a Brennerem schází potřebná šťáva, jejich bývalý románek je podán pouze v náznacích a pro hlavní události filmu z něj nic neplyne, takže se nemůžu zbavit dojmu, že kdyby byla celá její postava škrtnuta, tak bychom o nic nepřišli, Travolta by to celé v klidu vyřešil sám, a film mohl být o dobrou čtvrthodinku kratší. 

Ale zpět k pozitivům: režiséru Simonu Westovi (Con Air) se ve spolupráci s kameramanem Peterem Menziesem podařilo vytvořit velmi ponurou a temnou atmosféru ospalého amerického jihu, všudypřítomné dusno a horko jsou doslova hmatatelné a z plátna na vás sálá únava líného jižanského města. Značná část filmu se odehrává v noci, interiéry jsou většinou tmavé a plné zšeřelých zákoutí, a to celé je vyvedeno v jakoby zamlžených pastelových barvách, které ve spojení se zlověstným prostředím vojenské základny, z níž film těží značnou část své atraktivity, vytvářejí trvale napjatou, depresivní a lehce melancholickou náladu.

Snímku by možná neškodilo menší odlehčení tématu (obávám se, že když se pokoušeli o nastínění hlubších souvislostí vojenské cti a těžkého postavení žen v armádě, tak si tvůrci místy ukousli příliš velké sousto), samotný závěr by se dal určitě napsat lépe a zejména realističtěji a také některé ohrané triky (psychiatr Slesinger, fígl s DNA) si scenáristé mohli odpustit, ale nebuďme neskromní. Generálova dcera je i tak nadprůměrně kvalitní film, ozdobený zejména sugestivní atmosférou a skvělými hereckými výkony, pročež mu některé menší prohřešky můžeme s klidným srdcem odpustit.

Kotwak

The General's Daughter; USA 1999, 116 min.; Režie: Simon West; Scénář: William Goldman, Christopher Bertolini, Nelson DeMille (kniha); Kamera: Peter Menzies Jr.; Hudba: Carter Burwell; Hrají: Timothy Hutton (plukovník Kent), James Woods (plukovník Moore), John Travolta (Paul Brenner), James Cromwell (generál Campbell), Madeleine Stoweová (Sara Sunhillová), Clarence Williams III (plukovník Fowler), Leslie Stefansonová (Elizabeth Campbellová).