American Psycho
[2000]

Ráno vstanu, zapálím si cigárko, sednu ke kompu, kde si přečtu emaily a mé oblíbené kluby na Průvodci. Napiji se vody se šťávou a den může začít buď prací, nebo návratem do ještě zahřáté postýlky. Ne tak Patrick Bateman, jenž vyskočí z postele a udělá pro své zdraví maximum. Několik minut cvičí, dá si studenou sprchu, oholí se, napatlá na sebe masku proti vráskám a jiné bylinkové mastičky. Obleče se do prvotřídního oblečení a po hodince už může vyrazit do práce mezi své podobně "postižené" kolegy. Patrick Bateman je yuppie a tak trošku psycho. No dobře, trochu víc. 

Úspěch a bohatství jsou věci, které v jeho životě hrají prim. Nejlepší restaurace, krásná a dobře situovaná přítelkyně, společenské kontakty, to je to, čím žije. Horlivě se zapojuje do debat na moralisticko-humanistické témata a obhajuje ideály, v které věří. Vše se zdá být navenek v pohodě, on se ale cítí nesvůj. Má potřebu zapadnout do společnosti a hrát v ní první housle. Vnitřně je však rozerváván neustálým tlakem okolí a citová vyprahlost v jeho duši způsobuje potřebu prožívat vždy něco nového, nepoznaného, co by mu aspoň na chvíli dávalo pocit života. 

Příležitost se naskytne v temné uličce v podobě somrujícího bezdomovce, kterému by mohl pomoct k lepším zítřkům (nebo aspoň večeru) nebo do hrobu. A smrt začíná být všudypřítomná v té nejbrutálnější podobě. Nenáviděný kolega s lepší vizitkou a styky je rozsekán na maděru sekerou, prostitutka zhyne pod motorovou pilou. A je toho mnohem víc. Patrickovi šlape na paty soukromý detektiv, jenž něco tuší, on ale přestat nemůže a ani nechce. Vždyť je to tak krásné, vidět krev a utrpení a cítit bolest svých obětí. 

Kontroverzní román Breta Eastona Ellise Americké psycho vyvolal velkou nevoli hlavně ve feministických kruzích. Přitom šlo o satirickou obžalobu společnosti konce osmdesátých let, která je platná i v současnosti. Společnost, která žene jednotlivce k přetvářce s názvem profesionalizmus a do konzumu, vytváří obrovské prázdno a citovou vyprahlost lidí, kteří mají pocit, že musí do vyšší společnosti zapadnout, i když jejich vnitřní potřeby jsou jiné. Neuróza, psychóza a jiné duševní poruchy jsou na denním pořádku a psychoanalytici zažívají zlatý věk. 

Zfilmování tohoto díla se překvapivě ujala žena Mary Harronová, která po různých peripetiích a hádkách s producenty mohla dotáhnout snímek do současné podoby. V ní exceluje Christian Bale v roli psychopata Patricka Batemana, ale i režisérka sama. Výborné scény, podrobně vykreslující charakter hlavní postavy, patří k vrcholům filmové tvorby. Scéna porovnávání vizitek je natolik geniální, že jsem začal pochybovat o tom, jestli vůbec někdy nějakou vizitku chci mít. Neméně úžasná je scéna návštěvy sekretářky v bytě svého šéfa, kdy v průběhu mnohoznačného rozhovoru se Bateman probírá vraždícími nástroji. Nezapomenutelné proslovy o moderní hudbě by se pak, nebýt kontroverznosti scény, mohly stát stejně vyhledávanými monology, jakým je hamletovské "Být, či nebýt." Je toho ale ještě mnohem více, a proto tento snímek vidět musíte, i když... 

Jednotlivé scény jsou natolik výborné, že zůstanou dlouho v paměti a snímek se rozpadá do jednotlivých ingrediencí, které, spojené dohromady, již nejsou tolik působivé. Způsobuje to možná i jistá umírněnost v závěru, která mnoha lidem změní pohled na celý film a přitom sugestivní otázka položená v závěru není vůbec důležitá. Obě možné odpovědi jsou totiž závěrečnou tečkou obžaloby, která nejde jednoznačně rozsoudit. Všichni jsme totiž tvůrci svých osudů a je jenom na nás, jak si svůj krátký čas vyměřený pro život užijeme. 

LAszlo

American Psycho;Kanada/USA 2000, 101 min.;Režie: Mary Harronová;Scénář: Mary Harronová, Bret Easton Ellis (román);Kamera: Andrzej Sekula;Hudba: John Cale; Hrají: Christian Bale (Patrick Bateman), Willem Dafoe (detektiv Donald Kimball), Jared Leto (Paul Allen), Chloë Sevignyová (Jean), Josh Lucas (Craig McDermott), Samantha Mathisová (Courtney Rawlinsonová).