The 51st State
[2001]

Život je někdy zatracená svině. Stačí jediný smolný okamžik, aby se Váš život, či Vaše budoucnost zhroutila jako domeček z karet. A přitom jste měli pocit, že tentokrát už Vám opravdu nic nestojí v cestě.

Já myslím, že pravidla jsou ... despotický.
Vymyšlený pro lidi, co věří na pohádky jako ... vždyť víš, jako je ... Santa Claus.

Elmo McElroy si tenhle pocit moc dlouho nevychutnal. Právě se vracel z promocí, coby magistr farmacie a už pro ten pocit zadostiučinění si v autě zapálil špeka. Jeho dobrá nálada vzala zasvé, když ho na dálnici zastavil policajt a nenechal se ukecat. Tímto Elmova kariéra řádného chemika vyhořela jako přesušená tráva.

Hej, ale my nevěříme, nemám pravdu?
Já myslím, že my víme co je skutečně důležitý. Vždyť začíná válka kámo.
Válka! No není to svinstvo?

Pomocí "temporálního řezu" se opět setkáváme s Elmem, o třicet let starším, ocitnuvším se, díky dávné události na dálnici, na šikmé ploše. Přesto se však věnuje chemii a slaví úspěchy - vyrobil superdrogu (POS 51), jež je 51x silnější než kokain nebo LSD. Jeho šéf, gangster Lizzard, má z toho opravdu velkou radost, ale jenom do té doby, než zjistí že ho Elmo podrazil a utekl do Anglie, aby na vlastní pěst prodal POS a výtěžkem tak zahojil starou ránu.

Zrovna jsem promoval, kámo. S vyznamenáním. Jsem teď třída ... v lékárenství. Mám i licenci.

Lizzard není jediným, kdo má o drogu zájem. Krom něj je to drogový boss Durant, majitel tanečního klubu Iki, nebo skupina "drsných" skinheadů. Film svou dynamikou silně připomíná Ritchieho nadupané Sbal prachy a vypadni nebo, a to spíš, Podfu(c)k. Narozdíl od něj, však nesledujeme více paralelních, vzájemně se pritínajících dějových os, ale jeden souvislý děj. Větší část příběhu se odehrává v Anglii, resp. v Liverpoolu (kromě L.A. a Skotska), městě se zkorumpovaným policejním detektivem, městě s fotbalovým mužstvem, městě, kde nenávidí "amíky", kde sukně či spodní prádélko nejsou jenom výsadou žen a kde momentálně trpí velkým nedostatkem toaletního papíru.

Hele, jestli mi přišiješ tohle obvinění, nebudu už moct mít svoji praxi.
Takže to o čem tady mluvíme je ... je můj život. Jeho zbytek.

Kostru tvoří celkem jednoduchý příběh, síla snímku tkví hlavně v charakteru hlavních i vedlejších postav. Sešla se zde totiž skupinka opravdu unikátních individuí, u některých bych neváhal použít výraz úchyláků či tupců. Počínaje Lizzardem, který o sobě mluví v třetí osobě, McElroyem, jehož lýtka hází prasátka zpod kiltu, skupinkou naprosto vymatlaných skinheadů nebo drogovým bossem Durantem, který se každý měsíc voskuje zadnici, konče. Každý z nich hraje sám za sebe, nikdo z nich není žádný dobrák a ani nebude. Samotných akčních scén není moc, spíš jsou rozdrobené po celé dějové linii (není to na škodu).
Taktovky se ujal hongkongský rodák Ronny Yu, který toho na svém kontě v hollywoodské produkci zatím moc nemá (v současné době snad pracuje na akčním "hororothrilleru" Freddy Vs. Jason) a musím uznat, že stvořil vydařený kousek. Filmem proplujete bez nudnějších dějových pauz, budete se výborně bavit a pokud ne, tak poslední záběr Vás určitě dostane.

Šedesátý léta jsou pryč, ... kámo.

P.S. A abych nezapomněl - až si tento film "pustíte", nezapomeňte mít u sebe pořádný deštník.

[Jakub Rajnoch - FilmWeb]