Sedmý hřích
[Original Sin 2001]

Kuba, devatenácté století. Bohatý kubánský obchodník s kávou Luis Vargas (Antonio Banderas) hodlá upevnit své společenské postavení sňatkem s Američankou. Pragmatický podnikatel si však nehodlá život komplikovat milostnými city: nehledá skutečnou lásku a dohoda je uzavřena čistě na obchodním základě. O to víc je pak překvapen, když mu do života místo prosté ženy vstoupí svůdná Julia (Angelina Jolie). Netrvá dlouho a Vargas se do své ženy zamiluje. Nemůže tušit, že jeho krásná manželka před ním něco skrývá. Když se na scéně objeví podezřívavý americký detektiv Walter Downs (Thomas Jane), dozvídá se Luis, že Julia vůbec není tím, kým se být zdá, a že její minulost není nijak nevinná. Vargas obviněním sice zpočátku odmítá uvěřit, ale když Julia jednoho dne zmizí i s jeho penězi, rozhodne se zjistit, jak se věci doopravdy mají. Šílený zvědavostí, žárlivostí a vášní, je ochoten následovat Julii kamkoli: vydává se na pouť temnou stranou vášně, která jej může zavést až do pekel...

O FILMU:
Podle románu Waltz into Darkness, který vydal v roce 1947 americký spisovatel Cornell Woolrich pod pseudonymem William Irish, natočil scenárista a režisér Michael Cristofer příběh o smrtelně nebezpečných hrách, které spolu mohou hrát muži a ženy. Román zfilmoval už v roce 1969 režisér Francois Truffaut pod názvem La Siréne du Mississippi s Catherine Deneuve a Jeanem-Paulem Belmondem v hlavních rolích. Podobně jako on, svěřil Michael Cristofer, držitel Pulitzerovy ceny a nositel prestižní filmařské ceny Directors Guild of America, hlavní party ve své adaptaci renomovaným hvězdám. Bohatého kubánského obchodníka, který se chytí do pasti své vlastní pragmatičnosti, si zahrál Antonio Banderas, jeho unikavě tajemnou manželku ztělesnila Angelina Jolie.
Příběh odehrávající se v 19. století na Kubě (na rozdíl od románu situovaného do jižanského New Orleans) se Cristofer rozhodl pojmout v souladu s literární předlohou jako thriller ve stylu film noir. Chtěl tak vzdát poctu klasickému hollywoodskému žánru, v němž se mísí zločin a vášeň, a zároveň divákům nabídnout velmi současný příběh hrdinů zmítaných "nadčasovými" vášněmi. Cornell Woolrich patří k filmaři často vyhledávaným autorům: jedna z jeho povídek inspirovala legendární thriller Okno do dvora (1954) Alfreda Hitchcocka a Francois Truffaut podle jeho románu natočil také černou komedii La mariée était en noir (1967) s Jeannne Moreau v hlavní roli. Román Waltz Into Darkness patří k Woolrichovým nejkomplexnějším dílům a do příběhu o vraždě a pomstě vnáší téma obsedantní lásky. Michaelu Cristoferovi jako scenáristovi tak umožnil pojmout vyprávění jako psychologický thriller, jehož protagonisté se stávají obětmi své přirozenosti a jsou zmítáni mezi extrémy: milostnou podřízeností a přáním uplatnit na partnerovi svou moc a mezi instinkty a rozumem...
Postavou, která do bezpečného světa hlavního hrdiny vnáší nejistotu a nevypo-čitatelnost, je Julia - žena, která je zvyklá hrát dvojí hru, ale která poznává, že tentokrát zašla příliš daleko. To, co vzbudí v Luisovi, totiž už nedokáže ovládat nikdo - ani ona sama. Za klíčové proto režisér od počátku považoval obsazení této role charismatickou herečkou, která by do příběhu vedle přitažlivého vzhledu vnesla tajemství i schopnost přirozeně vyjádřit rozporuplnou dvojakost Juliina charakteru. Cristoforiho volba nakonec padla na Angelinu Jolie, kterou režíroval už v televizním dramatu společnosti HBO Gia. 
Držitelka Zlatého glóbu a Oscara 1999 za vedlejší ženskou roli v dramatu Narušení, jež svou hvězdnou valenci stvrdila i titulní rolí v akčním dobrodružství Lara Croft: Tomb Raider, se ukázala být ideální představitelkou femmea fatale měnící úctyhodného, počestného muže v hříčku jeho vlastní nezvladatelné tělesné touhy. Příběh ovšem podle hlavní představitelky vypráví prostřednictvím sexu o lidské schopnosti objevovat, o svobodě, posedlosti, majetnictví, nenávisti, vzteku i o lásce. Na základě sexuality si podle Jolie postavy musejí znovu vyřešit své vzájemné vztahy i vazby ke světu, který je obklopuje.
Na šťastné volbě hlavní představitelky se režisér shoduje s představitelem hlavní mužské role - Antoniem Banderasem. Ten považuje spolupráci s Angelinou Jolie za jednu z nejzajímavějších a nejpříjemnějších zkušeností ve své dosavadní herecké kariéře. Part Luise herci, který se v rodném Španělsku proslavil ve filmech Pedra Almodóvara a který se jako hvězda dokázal prosadit i v Hollywoodu, nabídl možnost představit svého hrdinu bohatého aristokrata, který považuje sám sebe za hotového člověka a který na svém životě nehodlá už nic měnit. Setkání s krásnou Julií však rozvrátí Luisovu dosavadní bezpečnou existenci a odhalí v něm dosud netušené temné stránky. Na příběhu Banderase nejvíc lákala právě možnost pohybovat se mezi žánry love story a "černé" detektivky.
Vedle dvojice hlavních představitelů hraje v Sedmém hříchu důležitou roli i obsazení vedlejších partů. Zde se režisér Michael Cristofori spolehl vedle Thomase Janea hrajícího postavu detektiva Waltera Downse na americké herce, s nimiž spolupracoval už na televizním filmu Gia - na Allison Mackie, Joan Pringle, Cordelii Richards a Gregoryho Itzina. Jižanský kolorit mu pomohli dotvořit i herci z Mexika, kde se natáčelo, v čele s domácí hvězdou Pedrem Armendárizem.
Na utváření dusné atmosféry vášnivosti i skrytého nebezpečí měl podíl i výběr prostředí. V Mexiku nalezli autoři Sedmého hříchu ideální "karibskou" krajinu, původní architekturu ve španělském koloniálním stylu i možnost rekonstruovat zaniklý svět staré Havany ve studiích Churubusco. V Mexiku Cristofer objevil i další talentované spolupracovníky - kameramana Rodriga Priesta a výtvarníka Davida J. Bombu, s nimiž podřídil elegantní vizuální styl a výpravu filmové klasice 50. let (především dílům Maxe Ophulse Lola Montes a Madame de...). Na rekonstrukci světa společenské smetánky Kuby 19. století měla podíl i výtvarnice Donna Zakowska, která pro film vytvořila více než 2000 kostýmů, a výtvarnice Beth Rubino nominovaná na Oscara za Pravidla moštárny. 

[Tiscali/Bioscop - 27. 5. 2002]