Scooby-Doo
[2002]

Další zpracování kreslených postaviček na filmovém plátně. Tentokrát jsou to dva mládenci, dvě dívky a jeden a půl psa. Znáte popěvek: Scooby dooby doo, where are you...? Tak to je ono.

Máte rádi kreslené seriály? Jestli ano, tak jistě znáte Scoobyho a není třeba vám nic vysvětlovat. Žijí mezi námi ovšem i lidé, kteří ho neznají a těm ho trošku popíšu. Scooby je pes. Je velký asi jako doga a místo štěkání používá zvláštní řeč, nikoli nepodobnou lidské, ale díky jeho hlasovému projevu se to nedá určit. Mezi zájmy tohoto psa patří na prvním místě jídlo, na druhém jídlo a na třetím jídlo. V animovaném světě, kam smějí jenom kreslení, existuje jedna pochoutka, které dal Scooby jméno - Scooby snacks. Nikdo přesně nezná její složení ani chuť, každopádně Scooby by byl kvůli ní ochoten udělat cokoli.

Starý animovaný seriál společnosti Warner Bros. však nevypráví pouze o psovi. Scooby je součástí party, kterou, mimo něj, tvoří ještě čtveřice teenagerů. Mají velmi zvláštní společný koníček. Zabývají se řešením tajemných záhad, odhalováním strašidel a dokazováním, že žádné nadpřirozené bytosti neexistují, protože vždy se jedná jen o osobu v masce.
Velice populární kreslená série se dočkala několika dlouhometrážních televizních filmů a v osmdesátých letech se dostala dokonce do kin. Tentokrát se producenti rozhodli, že zkusí postavičky zhmotnit a zvolili hraný film. Technologie už jsou tak daleko, že nemuseli hledat nějakého nešťastného zmutovaného psa, který by byl Scoobymu podobný a mohli jeho výrobu přenechat týmu počítačových grafiků. Režisér Raja Gosnel, který se dříve pohyboval u filmu coby střihač, nechtěl na plátně prezentovat reálný svět, ale spíše přidat třetí rozměr kreslené estetice předlohy. Představitelé hlavních rolí byli proto vydáni napospas maskérům, kteří z nich vytvořili barevné postavičky, na chlup podobné těm namalovaným. Když bylo vše připraveno a rozhodnuto, kolik bude mít film pokračování, kolik má vydělat a z jaké hmoty se budou vyrábět figurky, scházelo akorát napsat nějaký ten příběh.
Parta "lovců strašidel" se rozpadá. Všichni se mají navzájem akorát tak dost. Vyčtou si své chyby a rozejdou se každý za svým. Ani ne za rok přijde každému z nich pozvánka na Ostrov Duchů - zábavní park, kde se dějí divné věci, které nejsou součástí žádné atrakce. Na ostrově se schází celá skupina a přes počáteční snahu o ignoraci, se dává brzo dohromady. Na ostrov přijíždějí mladí lidé plní elánu a touhy se bavit. Odjíždějí trosky s kamenným výrazem ve tváři, s poslušností vojáka specielního komanda a se silou obra. Majitel parku Emil Mondavarious má starosti a tak je příjezdem našich hrdinů velice potěšen. Pátrání začíná okamžitě. Na ostrově existuje tajemná skupina lidí, která se účastní zvláštních obřadů s duchy zašlých věků, pak je tu podivný rastafarián se svými ochrannými amulety a v neposlední řadě sám Emil Mondavarious, který v podání Rowana Atkinsona působí velice podezřele. Kdo je oním záhadným mužem v masce se dozvíte až v kině, pokud vás to vůbec zajímá. Raja Gosnel režíroval už několik úspěšných rodinných komedií, např. Sám doma 3 nebo Agent v sukních. Scooby-Doo je určen převážně teenagerům, i když nejvíce se pravděpodobně bude líbit dětem. Ty prominou scenáristovi Jamesovi Gunnovi, že příběh nestojí vůbec za nic, je schématický, neoriginální, trpí řadou samoúčelů a chyb, takže komu je nad deset, tomu je od poloviny jasné jak to dopadne a snad ho film ani nemůže bavit. Nejvtipnější jsou vystoupení psa Scoobyho, který má ve své digitální podobě více možností ke komickému projevu než jeho kolegové z masa a kostí. Na řadu přijdou i klasické situace známé právě z kresleného seriálu, jako je například honička skrze spoustu dveří apod. Tyto gagy, jejichž tradice je právě v animovaném filmu, jsou vynikající, téměř dokonalé. V momentě, kdy je důraz kladen na klasické postupy hraného filmu jde film hodně dolů, dolů, dolů... K hereckým výkonům se toho mnoho říci nedá. Docela se chce věřit, že všichni ti mladí herci, kteří dostali ve Scooby-Doo roli, jsou ve skutečnosti velice talentovaní a schopní. V tomto filmu jde totiž o extrémní přehrávání, až na hranici snesitelnosti, kdy se vtírá pocit, že natáčení byla zřejmě hrozná legrace a diváci na to stejně půjdou kvůli reklamě, tak o co jde. Raja Gosnel vytvořil perfektní kreslené karikatury z živých lidí, ale není jasné, zdali se smát nebo plakat.

Za hvězdu filmu je považován Rowan Atkinson, který doopravdy dostane možnost říct více než jednu větu, ale k nějaké vlastní komice se nedostane. Opět se těžilo z jeho popularity, díky, dnes již prý mrtvé, postavě Mr.Beana, takže Atkinson stojí na hraně, zdali se pitvořit nebo hrát vážně. Nejsilnějšími momenty filmu proto zůstávají akční sekvence plné animovaných monster, hezkých honiček, rvaček a krkolomných pádů. Může být, že Scooby Doo je ve své podstatě geniální parodií konzumního světa, který reflektuje skrze příběh hrdinů seriálu z poloviny minulého století, na kterém chce ukázat jak už jsme otupělí a co všechno sneseme. Pokud to byl hlavní Gosnelův záměr, tak stojíme před mimořádným dílem postmoderny jehož skrytý vtip pochopí opravdu jen skupinka vyvolených intelektuálů, které již omrzela klubová scéna a hledají umění v multiplexech. Takových lidí bude asi tak dva nebo tři, podstatná část diváků vezme však tento film vážně, jak se ke komedii sluší a patří, těm nelze než popřát hodně síly, zdraví a pevné nervy.

[DaR 15. 8. 2002 - Houser]