Rudá planeta
[Red Planet 2000]

V roce 2065 je už Země natolik zdevastována, že lidstvu nezbývá než se poohlédnout po nějakém novém "podnájmu". A která jiná planeta by měla mít tu pochybnou čest, stát se útulkem pro problematické nájemníky, než Zemi nejbližší Mars. Projekt uzpůsobení tamních podmínek k životu (tedy v první řadě vytvoření dýchatelné atmosféry) ovšem selhal a k rudé planetě je vyslána lidská posádka, jejímž úkolem je zjistit, co se stalo s bakteriemi, které měly produkovat kyslík.

Rudá planeta je v krátké době druhým filmem o Marsu, který zavítal do našich kin. Na rozdíl od velmi nepovedené Mise na Mars není dílem uznávaného režiséra a nedisponuje hereckými veličinami rozměrů Tima Robbinse nebo Garyho Sinise. Pravda, Val Kilmer sice není také úplný nikdo, ale s výjimkou vynikající kreace proslulé rockové kreatury Jima Morrisona ve Stoneově Doors za ním nestojí žádná výrazná (a úspěšná) role. Zrovna tak Carrie-Anne Mossová je prozatím hvězdou jedné postavy (Trinity v Matrixu). Naopak Toma Sizemorea má sice ledaskdo zapsaného jako známého sympaťáka, ale pouze z řady menších rolí.

Další a hlubší srovnávání s Misí na Mars už není na místě. Zatímco ji lze zařadit spíše k pokusům o seriózní sci-fi, Rudá planeta je oproti ní jednoduchým akčním filmem v atraktivních mimoplanetárních reáliích. Jejím základem je přímočará série násilně vykonstruovaných technických selhání a jejich nečekaných řešení, která se často ocitá na hranici trapnosti. Závažný (pseudo)ekologicko-vědecko-astronautický obal je očividně jenom neuměle zneužíván pro rozšíření divácké obce. Navíc je v něm tolik nesmyslů, že se od filmu NASA, financovaná v podstatě výhradně na základě zájmu široké americké veřejnosti o kosmonautiku, distancovala. 

Přesto je Rudá planeta poměrně silná v tom, o co šlo tvůrcům zřejmě nejvíce. Dobře vypadá (konkrétně technika i Mars samotný) a celých stošest minut se v ní něco děje (takže na pitvání technických nesmyslů nemá shovívavý divák čas). Kromě toho jsou její hrdinové poměrně zručně typově rozškatulkováni a je mezi nimi naznačena vcelku pestrá síť modelových vztahů. To ovšem platí, pouze smíříte-li se s tím, že režisér Hoffman je nezkušený debutant, scénář je naivní a mluvíme tedy o takovém nevýrazném akčním béčku. Kdyby se producenti rozhodli ušetřit takových šedesát milionů (z celkových pětasedmdesáti) a nechali scénář přepsat jako road-movie, v níž tu a tam upadne autu kolo, dojde benzín nebo se objeví agresivní stopař, nebyl by výsledek příliš odlišný a ve spodních policích videopůjčoven by ještě docela nadělal parádu, jakožto nekomplikovaná zábava pro vypnutý mozek, flašku rumu a osamocený sobotní večer s krásnou Carie-Anne. Takhle to sice lze říci také, ale na jazyku při tom ulpívá pachuť zmařené šance a zbytečně vysokého vstupného.

Daniel Mise

Red Planet;USA 2000, 106 min.;Režie: Antony Hoffman;Scénář: Chuck Pfarrer, Jonathan Lemkin;Kamera: Peter Suschitzky;Hudba: Graeme Revell; Hrají: Val Kilmer (Robby Gallagher), Tom Sizemore (Dr. Quinn Burchenal), Carrie-Anne Mossová (velitelka Kate Bowmanová), Benjamin Bratt (Chip Pettingill), Simon Baker (Chip Pettengill), Terence Stamp (Dr. Bud Chantillas).