Purpurové řeky
[Crimson rivers 2000]

Vysoko ve francouzských Alpách, doslova odříznutá od okolního světa, stojí starobylá exkluzivní univerzita, kde místní profesoři v přísné separaci vychovávají budoucí elitu národa. Vysokohorskou idylku ale pořádně naruší nález mrtvého muže s uřezanýma rukama, vydloubanýma očima a stopami mimořádně brutálního mučení po celém těle. Vyšetřit záhadný případ proto přijíždí z Paříže samotářský komisař Niemans. Mezitím v přilehlém horském městečku čerstvě přeložený poručík Kerkérian pátrá po pachatelích znesvěcení hrobky malého děvčátka, které zemřelo před mnoha lety při automobilové nehodě. Nebude trvat dlouho a oba policisté zjistí, že jejich případy spolu nějakým tajemným způsobem souvisejí.

Francouzský thriller s Jeanem Reno? Něco mezi Sedm a Twin Peaks, říznuté Millenniem a okořeněné trochou Cliffhangera? Film s rozpočtem 100 milionů franků, který ve Francii viděly tři miliony diváků a byl nominován na pět Césarů? Ano, to všechno jsou Purpurové řeky. Už od úvodních záběrů zahnívajícího těla, na němž si pochutnávají červi, musí být každému jasné, že máme co do činění s dalším masovým vrahem a ani tentokrát to nebude nic pro slabé povahy. Říci, že Purpurové řeky jsou jakási francouzská variace na Sedm, je sice velmi laciné, ale v podstatě pravdivé. Ostatně většina filmů o masových vrazích si je v základu podobná jako psychopat psychopatovi.

Vždycky tu je traumatizovaný zabiják se záhadným motivem a frustrovaní detektivové, kteří pravidelně nacházejí zohavené mrtvoly a mikroskopické stopy, vedoucí k dalším zohaveným mrtvolám. To vše se odehrává na temných a hrůzostrašných místech, venku je hnusně, pořád prší a na konci se najde hlava v krabici. To všechno už jsme zkrátka viděli tisíckrát. Purpurové řeky jsou ale trochu jiné a je to do značné míry dáno zemí jejich původu. Spojení francouzského stylu a šarmu s hollywoodským způsobem vyprávění tady totiž funguje na jedničku a film vás tak (alespoň zpočátku) naplno vtáhne a dokáže úspěšně předstírat, že je zcela originální, přestože tomu tak ve skutečnosti ani zdaleka není.

Do značné míry tomu napomáhají nádherné a přitom lehce mrazivé záběry vysokohorské přírody, snímané dvorním kameramanem Luca Bessona, renomovaným Thierrym Arbogastem (5. element, Johanka z Arku), které spolu s velmi sugestivní hudbou Bruna Collaise (Himálaj - Karavan) vytvářejí patřičně napjatou atmosféru. Film se odehrává v téměř izolované komunitě vysoko v horách, což pouze posiluje pocit napětí. Temný tunel pod ledovcem, polorozpadlý hřbitov, klášter a zejména univerzita, působící už na první pohled lehce zlověstným dojmem - všechna ta místa jenom přidávají filmu na napínavosti a navíc se na ně velmi dobře dívá. Děj se odvíjí pozvolna, ale nikdy tak pomalu, abyste se začali nudit.

Nemalou zásluhu na tom mají i představitelé hlavních rolí. Jean Reno je vynikající jako vždycky a méně známý Vincent Cassel (Johanka z Arku, Královna Alžběta) se jím rozhodně nenechal zahanbit. Zajímavé je také vyprávění příběhu pomocí dvou zpočátku nezávislých dějových linií, které se posléze protnou, ovšem finální vyústění působí značně křečovitě. Ostatně celá zápletka a z ní plynoucí vražedná motivace je dost nevěryhodná a po výtečném rozehrání příběhu v úvodu, kdy vůbec netušíte, jakým směrem se bude film ubírat, přináší závěr menší zklamání. Všechno je zbytečně komplikované, překombinované a navíc nepříliš dobře vysvětlené, a přiznávám na rovinu, že jsem to tak docela nepochopil.

Přes nepříliš podařený závěr jsou ale Purpurové řeky ve svém žánru rozhodně slušným nadprůměrem a na jméno jejich režiséra Mathieu Kassovitze bychom si měli do budoucna dávat dobrý pozor. Už jeho předešlý film Povolání vrah byla pořádná rána do palice a Purpurové řeky, přestože nejsou podobnou peckou, jenom dokazují, že v tomhle žabožroutovi prostě něco je. To ostatně potvrzuje i fakt, že se možná už brzy dočkáme hollywoodizované verze Purpurových řek. Po mimořádném úspěchu ve Francii má totiž producent filmu Alain Goldman v plánu natočit anglicky mluvený remake, odehrávající se ve Skalistých horách. Nevím jak vy, ale já obvykle dávám přednost originálu.

Kotwak

Les rivičres pourpres;Francie 2000, 105 min.;Režie: Mathieu Kassovitz;Scénář: Mathieu Kassovitz;Kamera: Thiery Arbogast;Hudba: Bruno Coulais; Hrají: Jean Reno (komisař Pierre Niemans), Vincent Cassel (poručík Max Kerkérian), Nadia Farésová (Fanny Fereirová), Karim Belkhadra (kapitán Dahmane).