Planeta opic
[Planet of the Apes 2001]

Astronaut Leo Davidson se zabývá výcvikem geneticky upravených šimpanzů pro výzkumné kosmické lety. Když jeden z jeho svěřenců zmizí v iontové bouři, vydává se ho hledat. Časoprostorovým tunelem se dostává na neznámou planetu a brzy zjišťuje, že zde jsou u moci opice a lidé jsou vnímáni buď jako otroci nebo jako škodná. Je zajat, ale šimpanzice Ari, bojovnice za lidská práva, jej vykoupí z otroctví a prchá s ním z opičího města. Do jejich pronásledování se okamžitě pouští gorilí plukovník Attar, pravá ruka generála Thadea, jenž je zastáncem vyhlazení lidského druhu.

Ač z dnešního hlediska může působit poněkud legračně a naivně, je Planeta opic režiséra Franklina Schaffnera s Charltonem Hestonem dodnes kultem. Začala jí jedna z prvních velkých filmových sérií a součástí tohoto fenoménu bylo vše, co se dnes považuje za vcelku běžné schéma zábavního byznysu: vznikla čtyři filmová pokračování, jeden hraný a jeden animovaný seriál, dále televizní film a na to vše se nabalila spousta blbůstek jako je prodej opičích masek, umělohmotných figurek a dalšího merchandisu. Navázat na tento pozoruhodný fenomén trvalo studiu 20th Century Fox téměř dvacet let. Odvážlivcem, který se ujal režie, byl Tim Burton. Od samého začátku se on i producenti snímku bránili označení remake a až hystericky prosazovali termín reimaginace, aniž by kdokoli z nich nějak rozumně vysvětlil jediný podstatný rozdíl.

Možná už jen v tomto zdánlivě nepodstatném detailu se dá odhalit kořen faktu, že Planeta opic je nepovedený film. Možná lze mávnout rukou nad tím, že příběh je postaven na téměř identické kostře, ale jsou věci, nad nimiž se nelze nepozastavit. Jednou z těch nejmarkantnějších pozastavení je závěr. Původní dílo je proslulé šokujícím koncem a o něco podobně šokujícího se tvůrci pokusili i tentokrát. Že selhali není ani překvapivé, ani příliš důležité. Důležitá však je jakási schizofrenost, kterou (nejen, ale především) v něm lze spatřit a která rozbíjí divákovo vnímání snímku. Na jedné straně je křečovité lpění na teorii reimaginace, na straně druhé evidentní snaha trumfnout originál a na straně třetí odkazy na něj na znamení přihlášení se ke kultu opičí planety. Výsledkem je velmi nejisté vyznění díla a frustrující divákův pocit z toho, že absolutně nedokáže odpovědět na otázku, proč nová Planeta opic vlastně vznikla.

To samozřejmě ještě neznamená, že by nestála za nic. Několikanásobný držitel Oscara za masky i tentokrát odvedl skvělou práci. Obličeje herců skrz jeho výtvory nádherně prosvítají a dovolují vskutku neuvěřitelně jemnou mimiku. Tyto možnosti mistrovských kousků maskérské práce téměř beze zbytku využívají především Helena Bonham Carterová a Tim Roth, jehož agresívní a brutální generál Thade je velmi působivou studií šimpanzího charakteru. K vidění je také pár vizuálně zajímavých scén, jako je například velká bitva mezi lidmi a opy, a to přestože se tvůrci rozhodli obejít se bez jakéhokoli digitálního vylepšování. Burton se také, jako ostatně už mnohokrát, snaží neutralizovat myšlenkovou mělkost hravostí, takže se usmějete, když uvidíte Ari psát dolní končetinou nebo když se otrokář Limbo bude neobvyklým způsobem zhlížet v zrcadle. Ale to je tak vše.

Masky Ricka Bakera jsou tedy úžasné, stejně jako vzteklé opičáctví Tima Rotha. Vizuální podoba není sice grandiózní, ale rozhodně je pozoruhodná. A předvedení zajímavých specifik života opičích jedinců i celé společnosti je burtonovsky roztomilé. To vše jsou ale jenom střípky, které zdaleka nestačily na poskládání kompaktního celku (jelikož zkrátka často pocházejí z několika různých skládaček), jenž by s razancí udeřil na diváka. Nová Planeta opic je mdlá, bez duše a bez jasného směřování.

Lubošek

Planet of the Apes; USA 2001, 119 min.; Režie: Tim Burton; Scénář: William Broyles, Lawrence Konner, Mark Rosenthal; Kamera: Philippe Rousselot; Hudba: Danny Elfman; Hrají: Mark Wahlberg (Leo Davidson), Tim Roth (generál Thade), Michael Clarke Duncan (Attar), Helena Bonham Carterová (Ari), Estella Warrenová (Daena), Paul Giamatti (Limbo), Kris Kristofferson (Karubi).