Minority Report
[2002]

V roce 2054 se zdá, že bude definitivně vyřešen problém s rostoucím množstvím hrdelních zločinů. Řešení se jmenuje PreKrim. Jde o zkušební projekt, jenž využívá schopností tří pololidí ("tušitelů"), kteří jsou ve speciální nádrži udržováni na hranici vědomí a snu a dokáží předvídat budoucí události. Přesněji řečeno vraždy, ke kterým má dojít ve městě Washington a okolí. Jednotkám PreKrim pak stačí pouze dorazit na místo činu a zatknout budoucího pachatele za vraždu, kterou se chystá spáchat. Ale není to tak úplně jednoduché... 
Tušitelé totiž předvídají pouze čas zločinu, jméno oběti a pachatele a útržky obrazů a zvuků z místa činu. PreKrim musí tyto útržky z jejich mozků zaznamenat, analyzovat a zjistit, kde se vlastně vražda odehraje. To je většinou úkol pro náčelníka Johna Andertona (Tom Cruise), pod jehož rukama se analýza multimediálních střípků mění téměř v umění a žádný (budoucí) vrah neunikne. Ano, PreKrim funguje, a až se tento projekt stane celostátní záležitostí, bude to znamenat úlevu pro každého poctivého občana. 

Pak ale tušitelé zaznamenají další připravovanou vraždu a John Anderton zkušeně analyzuje útržky: Čísla. Šestka a devítka. Pokoj s velkým oknem. Stará žena s dýmkou. Oběť. Její jméno: Leo Crow. Neznámý muž ve slunečních brýlích venku za oknem. Vrah s pistolí. Jeho jméno: John Anderton! 

Ano. Systém, kterému Anderton několik let bezvýhradně věřil, ho označil za vraha. Za 36 hodin má zabít muže, kterého nikdy předtím neviděl. Zfalšoval někdo záznamy tušitelů? Nebo se během příštích dvou dnů opravdu objeví osudový důvod, proč John Leo Crowa zabije? Pomoct může pouze doktorka Hinemanová (Lois Smithová), která před lety projekt PreKrim připravila a nyní žije někde na venkově. Anderton se ji vydává hledat, ale jeho bývalí kolegové jsou mu v patách... 

Minority Report je dobrý film. Dokonce překvapivě dobrý film. Je to také mnohovrstevný, komplikovaný a ambiciózní film, který se nedá snadno popsat, tím méně hodnotit. 

Nejdříve bychom se možná měli věnovat tomu, o čem se píše nejsnáze, to jest technickému zpracování. Dlouholetí Spielbergovi spolupracovníci Janusz Kaminski (kamera), Michael Kahn (střih) a John Williams (hudba) předvádějí o trochu více než bezchybný standard. Ještě větší chválu ale zaslouží kostýmy a kulisy, které nepůsobí jako něco fantastického z lunaparku, ale jako snadno uvěřitelný obraz toho, jak by to mohlo na Zemi vypadat za 50 let. Stejně tak triky od ILM jsou technicky dokonalé, ale (s několika málo výjimkami) funkční a skryté decentně v pozadí, kde pomáhají dotvářet atmosféru a nepoutají na sebe pozornost. A právě atmosféra je tím, co vás na Minority Reportu okouzlí nejdřív. 

Tenhle film, i když je natočen (velmi volně) na motivy sci-fi povídky P. K. Dicka, je totiž především film noir. Úplně noir, pokud ignorujeme jeho poslední minutu. Washington budoucnosti, i když je plný fantastických technických vymožeností (zasazených mezi zbytky staré architektury), je ponurý a odosobněný a i když film není černobílý, má k tomu díky použitým barevným filtrům velmi blízko. Cruiseův (rodinným traumatem zatížený) uprchlík John Anderton jako kdyby vypadl z nějakého Hitchcockova thrilleru. Detektiva, který má za úkol analyzovat pro ministerstvo spravedlnosti fungování PreKrimu, hraje Colin Farrell a v tváři Lamara Burgesse, veterána, který pomáhal celý projekt rozjet, poznáme drsně tesané rysy Maxe von Sydowa. Oba jako kdyby vypadli z šedesát let staré detektivky... 

Tím ale výčet postav zdaleka nekončí. Je tu ještě doktorka Hinemanová, ilegální chirurg dr. Solomon, samotní tušitelé... Ale není možné tyto postavy detailně analyzovat, protože prozrazením jejich role v příběhu byste získali více informací, než byste měli pro jeho ideální vychutnání mít. Ze stejného důvodu vám ani nevysvětlím, co vlastně znamená název filmu (česky "menšinový záznam"). Buďte si ale jisti, že Minority Report je jeden z těch filmů, u kterých vás v každém jeho okamžiku zajímá, co se stane za minutu, co za půl hodiny a jak to celé (po dvou a půl hodinách) dopadne. 

Ale zpět k atmosféře: Je neopakovatelná a nepodobná žádnému jinému Spielbergovu filmu. I kdybychom úplně ignorovali děj, byl by Minority Report zajímavý tím, jak znázorňuje Spojené státy budoucnosti. Všechno funguje, skoro všichni jsou spokojeni, zločinnost je minimální, ale všechno je to poněkud neosobní a jde z toho trochu strach. Není to přímo Orwellovo "1984", ale náznaky jsou nepřehlédnutelné. Jako by to nestačilo, film občas změní polohu do absurdní komedie nebo šíleného snu (epizoda u dr. Solomona, nebo nezapomenutelná scéna, kdy Andertonovi omylem vypadnou z ruky důležité oční bulvy - ve svažující se chodbě). A nechybí ani trocha filozofie a nejhlubších emocí. To všechno natočeno za použití vizuálních fines, které vídáme spíše u režisérů nejméně o generaci mladších, než je Spielberg. Pokud bych chtěl být brutálně zjednodušující, napsal bych, že Minority Report vypadá asi jako kdyby David Fincher režíroval Brazil. 

Nezapomínejme ale pro samou atmosféru na děj. Ani v tomto ohledu Minority Report nezklame, protože je jak plnohodnotnou detektivkou (co je zajímavějšího než pátrat po okolnostech vraždy, která se ještě nestala, a po spiknutí na nejvyšších místech?), tak plnohodnotným sci-fi filmem: Co je zajímavějšího než úvahy o tom, zda mohu změnit svou budoucnost, pokud ji předem znám? Smícháním toho všeho dohromady kupodivu nevznikl guláš, ale robustní film, který je sice netradiční, ale napínavý a konzistentní a každou svou minutu přesně ví, kam směřuje. 

I když by to tak mohlo (z upoutávek a reklam) vypadat, Minority Report v žádném případě není novým Total Recallem. Akčních scén je v něm pomálu a Tom Cruise není neohrožený hrdina. Není to film, na který se chodí kvůli zábavě. A (bohužel pro producenty a distributora), není to film, na který chodí masový divák. Ale vy byste si ho rozhodně neměli nechat ujít. Původně jsem chtěl na závěr napsat něco jako "Steven Spielberg se vrátil", ale je to ještě lepší: Steven Spielberg se úspěšně vydal tam, kam dosud nevstoupil!

František Fuka