Loď duchů
[Ghost Ship 2002]

Duchařský horor – vděčné to téma. Tak proč čas od času nerecyklovat zápletky jiných hororů a nevytvořit z nich úplně nový výtvor, který opět přiláká diváky do kin a pod záminkou skvělé a napínavé podívané z jejich peněženek vytáhne pár korun či dolarů. Loď duchů je thriller balancující na hranici áčkového a béčkového filmu, který je natočený přesně s takovýmto záměrem. Režisér Steven Beck stvořil pod producentským zázemím Roberta Zemeckise a Joela Silvera horor, který by nemohl být originální a zábavný, i kdyby se celý štáb včetně herců snažil sebevíc.

Zápletka snímku není příliš komplikovaná. Kdysi v padesátých letech se v Beringově moři ztratila záhadně výletní loď Antonia Graza. Ještě záhadněji se po čtyřiceti letech opět uprostřed moře objeví a její polohu zná jistý Ferriman. Ovšem k jejímu nalezení potřebuje zkušené profesionály a těmi je posádka záchranářské lodi pod vedením drsného kapitána Murphyho. Jenže od chvíle kdy na výletní loď vstoupí, začnou se dít podivné a nevysvětlitelné věci. Jak název filmu napovídá, na lodi nejsou sami. Ze slibné plavby za tučným ziskem se stává boj o holý život.

Scenáristé Mark Hanlon a John Pogue (který má na svém kontě například loňský propadák Rollerball řazený mezi nejhorší filmy, co kdy byly natočeny) napsali příběh, jenž se příliš nezdržuje originalitou a bez okolků vykrádá snímky jako například Zámek hrůzy. Nějaké bližší charakterizace postav se také nedočkáme. Všechny postavy jsou tu jen proto, aby dříve nebo později zemřeli, pokud možno co nejbizarnější smrtí. Režisér Steve Beck natočil Loď duchů jako záměrné béčko, které je značně podobné jeho předchozímu režijnímu počinu 13 duchů. I filmy takovéhoto „pokleslejšího“ žánru si může divák užít, za předpokladu, že mají spád, neberou se příliš vážně a poskytnou dostatek zábavy. Čekat něco takového od Lodi duchů je zbytečně optimistické. Beck natočil špatný film se vším všudy.

Řada scén působí směšně a to i ve chvíli, kdy by se divák měl třást strachy a obávat se o osud hlavních hrdinů. Jak už ale bylo řečeno, jejich charaktery se rozhodně nedají nazvat propracovanými a ani herci k tomu příliš nepřispívají. Ačkoli je Gabriel Byrne jako kapitán lodi poměrně charismatický, nelze si však nevšimnout lehce znuděného výrazu, který jeho postavu po celý film provází. Je to podobný případ jako u Liama Neesona v případě zmiňovaného Zámku hrůzy. Vynikající britští herci berou dobře placené role ve komerčních filmech pochybných kvalit, ale nedokáží se zcela oprostit od osobního názoru na kvalitu daného projektu a velmi často se to odráží i v jejich výkonech v rolích, které jsou z hereckého hlediska zcela nezajímavé.

Jedinou opravdu zdařilou scénu najdeme hned v úvodu, kdy přijdou pasažéři lodi efektním způsobem o život. Ta svou drsností dává tušit, že by mohlo jít o docela působivý krvavý thriller. Ke smůle lačných hororových fanoušků se tak ale nestane a zůstane jen u této jediné scény, zbytek už je jen sterilní béčkový thriller bez nápadu, který vás jen těžko může něčím šokovat nebo vystrašit. Co je platné, že má snímek poměrně působivou atmosféru, když je jeho děj nudný až běda a nic zde nefunguje, tak jak by mělo.

[Kateřina Grosmanová, 3. 4. 2003]

Scénář: Mark Hanlon, John Pogue. Režie: Steve Beck. Kamera: Gale Tattersall. Střih: Roger Barton, Rebecca Weigold. Hudba: John Frizzell. Hrají: Gabriel Byrne (Murphy), Julianna Marguilesová (Epps), Ron Eldard (Dodge), Desmond Harrington (Ferriman), Karl Urban (Munder), Isaiah Washington (Greer). Barevný, 91 minut. České podtitulky. DTS, Dolby Digital, SDDS. USA 2002. Distribuce v ČR: Warner Bros. ČR. Premiéra v ČR: 3. dubna 2003.