Kult hákového kříže
[American History X 1998]

Ještě před třemi lety byl Derek Vinyard zapálený fašistický skinhead tělem (potetovaným svastikami a podobným svinstvem) i duší (plnou nenávisti ke všem lidem jiné barvy pleti než bílé). Nepatřil ovšem k agresivním tupcům jako mnoho jiných skinheadů, byl naopak inteligentní a sečtělý. Svým názorům věřil a stál si za nimi. Ony agresivní tupce jimi dokonce povzbuzoval a pod vedením starého slizkého fašistického mazáka Camerona z nich vytvářel organizovanou skupinu.

Derekova nenávist se probudila v době, kdy byl jeho otec (který byl ostatně sám také rasistický zmetek) při plnění svých požárnických povinností zastřelen neznámým černochem. Největší silou pak propukla v osudnou noc, kdy Derekův mladší bratr Danny zpozoroval, že se do původně otcova auta vloupali tři černí mladíci. Derek nelenil, nabil pistoli a vyběhl před dům. Prvního zloděje zastřelil několika přesně mířenými ranami přímo na místě a druhého těžce zranil. Třetímu se i přes svištění kulek podařilo ujet. Rozzuřený Derek se vrátil zpět ke zraněnému černochovi a mimořádně nechutným a brutálním způsobem jej dorazil.

Z vězení vylezl po třech letech (kdyby Danny dosvědčil, co se skutečně stalo, mohl Derek dostat doživotí) a byl z něj úplně jiný člověk. Dannyho (který si z něj mezitím nepěkným způsobem vzal příklad a v jeho stopách vstoupil i mezi Cameronovu fašounskou sebranku) nabádal, aby se se svými agresivními přáteli přestal stýkat, byl laskavý k matce i sestře a Cameronovi i své bývalé přítelkyni Stacey řekl, že s "tím" nadobro skoncoval. Kruh násilí a nenávisti je ale začarovaný a není snadné z něj jednoduše vystoupit...

Kult hákového kříže natočil jako svůj celovečerní debut režisér reklam Tony Kaye a je nutno uznat, že jako řemeslník, vyrábějící obrázky k předem napsanému scénáři, obstál dobře. Problém spočívá právě v tom, že si nedokázal vybrat tu správnou předlohu. Pokud odhlédneme od aféry, která dokončovací práce na Kultu hákového kříže doprovázela (Kaye zažaloval producenty za to, že mu film údajně výrazně přestříhali a jeho současná podoba je silně odlišná od té, které chtěl docílit on) a učiníme za výslednou kvalitu samotného příběhu odpovědným scenáristu Davida McKennu, nezbývá než konstatovat, že se chlapec musí ještě hodně učit. Z děje místy nechutně čpí okatá prvoplánovitost a neobratné pokusy o psychologické hrátky mohly místy skončit až trapně - kdyby nebylo hrdinného zachránce jménem...

Edward Norton. V roli Dereka Vinyarda je naprosto úžasný a dodává své postavě věrohodnost i ve chvílích, kdy ji scénář nemilosrdně kope do kolen. Norton je neuvěřitelně talenovaný herecký chameleon a vzhledem k tomu, že za Kult hákového kříže byl podruhé v průběhu tří let nominován na Oscara (a to zatím natočil pouhých pět filmů!), nedovedu si představit, co by mu mohlo v nejbližší době zabránit v tom, aby jej získal. Tedy, pokud si nepřestane vybírat zajímavé role - což evidentně nemá v úmyslu.

Bez něj by Kult hákového kříže bylo jen zajímavě natočené (režisér Kaye film i sám výborně nasnímal), ale stále průměrné moralizující drama. Díky jeho fantastickému výkonu se ovšem posouvá o třídu výš a je jen na vás, zda se nebudete ve scénáři příliš hnidopišsky rýpat a necháte se Nortonem dobrovolně oblbnout. Já se nechal a nebylo to špatné!

Niro

American History X; USA 1998 Režie: Tony Kaye; Scénář: David McKenna; Kamera: Tony Kaye;Hudba: Anne Dudleyová; Hrají: Edward Norton (Derek Vinyard), Avery Brooks (Bob Sweeney), Edward Furlong (Danny Vinyard), Fairuza Balková (Stacey), Stacy Keachová (Cameron), Beverly D'Angelová (Doris Vinyardová).