Jako kočky a psi
[Cats & Dogs 2001]

Určitě jste už takové zdánlivě ospalé, lenivé odpoledne zažili. To bylo tak: Na okně seděla kočka, byl horký letní den. "Viďte, paní Brodyová." Na okně seděla kočka a koukala se ven. "Dobrý den, pane Clarku." Byl horký letní den - a na okně seděla kočka, prudila jednoho vytočeného psa, který tu plnil tajné poslání, a nic netušící svět stál na pokraji třetí světové války o ovládnutí druhu Homo sapiens sapiens. 
Spící agenti monitorovali pozice protivníka (malé kotě, spalo v botě...), speciální siamská jednotka rychlého nasazení zrovna vyfasovala nunčaky a místo lenivého hnípání na peci (jako kotě si příst a víčka mít zavřená...) si balí padáky na noční misi. V ústředí CSF (Canine Special Force) je vyštěkán stav první pohotovosti - začíná operace Delta, jež může změnit biologickou rovnováhu této planety.

Heslo dne č. 1: "Všichni máte padáka, až přijdete domů, nakopejte svého psa - kočky jsou super!"

Pes je nejlepší přítel člověka. Až na pár kýchajících alergiků, pro které doktor Brody právě objevil účinný lék. Pes je totiž, jak známo, nejlepší přítel člověka od doby, kdy ve starém Egyptě svrhl vládu umrouskaných, posvátných koček. Tak to bylo, je - ale nemusí být napořád! Jestli se totiž rodina Brodyů pořádně nepohlídá, může perský diktátor Abdul Mohammed Ahmed Azíz As´ad Tobatami Farhad III., krycí jméno Mr. Zvoneček (kocour k pomuchlování), otočit kolo dějin do protisměru, nastolit vládu kočičího teroru a vyřídit si to se všemi, které má na dlouhém prvním místě svého likvidačního seznamu. Jenomže psí agent, nasazený na případ Brodyovi, je lstivě unesen a šéfové z CSF mají problém, kým ho nahradit. Tahle loužička začíná smrdět, konspirační hra přitvrdila - a přiboudlé kočičince je třeba přebít nejvyšším esem, které to rozparáděným mindám ambiciózního Zvonečka nandá. Nikdo z ostřílených hafanů z centrály ovšem netušil, že se tímhle superagentem stane štěňátko bígla Lou, které se smečkou zkušeného šéfa mise Butche vykouří kočky z jejich zapařeného pelechu, zachrání lidstvo před novou alergií a zplihlého megalomana Zvonečka odsune do role kočičího pitvora, narvaného do šatiček pro panenky. 

Heslo dne č. 2: "Když nějaká kočka dostane blbej nápad, my jí to zatrhneme - psi jsou super!" 

Na tenhle film by se mohly fasovat lístky v kynologických centrech. Ale z hlediska chovatelů koček je Gutermanův militantní "poloanimák" Jako kočky a psi nekorektní, xenofóbní a diskriminační propaganda, účelově nastolující segregaci přítulného živočišného druhu, s nímž je příjemné žít. A diváci se v případě tohoto snímku zřejmě rozdělí do tří základních skupin: chovatelé a milovníci psů (kteří si budou lebedit), chovatelé kanárů, rybiček, sklípkanů, fretek atd. (kteří jako neutrálové či umírnění sympatizanti tenhle konflikt ustojí) a vyznavači koček (kteří neskousnou, že jsou vyvrženi na periferii společnosti). Debutující režisér Lawrence Guterman totiž nešel se svými scenáristy na smírný dramaturgický kompromis (viz závěrečný exodus poražených), ale rozdělil své antipatie a sympatie jasně a hlavně jednou provždy. A i když vás možná napadne, jak k tomu všechny ty úžasné a přátelské kočky, co znáte, přijdou, nic s tím nenaděláte. Snad si to soudné děti (pro něž je tenhle snímek určen především) rozumně přeberou a neodloží svoji milovanou mícu jako masovou náplň do psí konzervy. 

Špionážní zvířecí parodie Jako kočky a psi (kombinující animaci a živou akci) pokračuje v linii filmů s mluvícími zvířátky, kde kdysi začínal Tom a Jerry a jež je dnes rozvíjena "akčními" opusy typu Slepičí úlet. Ze všeho nejvíc ale připomíná něco z Falešné hry s králíkem Rogerem (přiznaná koexistence animáků a živých herců), je mixovaná populárním australským čuníkem Babe (skutečná mluvící zvířátka) i bilingvním Dr. Dolittlem a okořeněná výpravou a žánrem Spy Kids i trojrozměrnou animací nového tisíciletí, jak ji předvedl třeba Dinosaurus. Zvládnout dokonalé splynutí skutečných a animovaných zvířecích hrdinů není triviální úkol (jenž musí být řešen již na úrovni storyboardu) a po čisté úvodní sekvenci to v tomto ohledu později i sem tam zaskřípe. A také se ukazuje, že vytvořit mluvícího animovaného Azora je dnes už snadnější než ho prohánět vypointovanými gagy a (kromě kosti) mu občas přistrčit něco hutnějšího do tlamy, aby (kromě dokonalých vizuálních synchronů) měl jeho dar řeči i nějaký faktický smysl. Nelze se proto divit tomu, že navzdory stopáži, jež nepřesahuje únosnou hodinu a půl, a zhruba osmi stům vizuálních efektů se tihle psi a kočky zdají delší, než ve skutečnosti jsou. Čert ví, proč vzal Jeff Goldblum nevýraznou roli profesora Brodyho a nepřipojil se k Susan Sarandonové, Alecu Baldwinovi a dalším hvězdám, které investovaly pouze svůj hlas. Také zneužité myši tu (kromě koček a Masonovy továrny na umělý sníh) nedopadly nejlíp. Ale ono to zas nebude tak tragické, jak naznačuje všeobjímající závěrečný song: Pussy Cat, Pussy Cat I love You, yes I do... Takže bych nakonec vyhlásil smírné 

Heslo dne č. 3: "Kočky a psi jsou super - ale co třeba takové veverky!?"