Insomnie
[Insomnia 2002]

Až z dalekého LA přilétá do malého aljašského městečka Nightmute detektiv Will Dormer (Al Pacino) se svým kolegou Hapem Eckhartem (Martin Donovan) aby zde objasnili nezvyklou vraždu sedmnácileté dívky. Především proto, že místní policie se zatím potýkala jen s opilci a přecházením na červenou, a s komplikovanou vraždou, ke které nevedou vůbec žádné stopy, si prostě a jednoduše neví rady. Druhým důvodem, o kterém místní policajti v čele se snaživou Ellie Burrovou (Hillary Swank) nemají ani potuchy, je probíhající soudní přelíčení vůči Dormerovi a Eckhartovi na jejich okrsku. Pro jejich nadřízeného není nebylo jiné cesty než je na čas odklidit někam do ústraní. 

Zkušenost obou městských detektivů je od první chvil vyšetřování znát, a vyšetřovací tým se po pár hodinách ocitá v těsné blízkosti podezřelého. Při pronásledování v mlze však Dormer místo podezřelého nešťastnou náhodou (?) zastřelí právě Eckharta. Ale protože ho přitom nikdo neviděl, rozhodne se zabití přehodit na vraha. Zatímco Burrová je pověřena vyšetřováním Eckhartovy smrti, Dormer se potýká na svém pokoji s hryzajícím svědomím a také s akutním nedostatkem spánku - v kraji právě probíhá polární den a celých 24 hodin je stále stejně světlo. Během jedné takové bezesné noci mu zavolá sám vrah a přichází se zajímavou nabídkou "Já vím, že jsi zastřelil svého parťáka. Viděl jsem tě. Ty zase víš, kdo jsem já. Uděláme obchod. Já policii nenahlásím tvůj přečin a ty mě osvobodíš z podezření..." 

Zatímco u Mementa byla Christopheru Nolanovi inspirací krátká povídka jeho bratra, tentokrát zašel pro nápad Nolan až do Evropy. Konkrétně do Norska, kde v roce 1997 vznikl film Insomnia, kritikou uznávaný kriminální příběh o dvojici policistů, kteří za polárním kruhem vyšetřují záhadnou vraždu. Nolan děj přesunul na Aljašku a z relativně malého filmu udělal obsazením hned tří oscarových hvězd velkoprodukci. Duchem ale stále zůstal u evropské předlohy. A udělal dobře. 

První, co vás u Insomnie nadchne, je její depresivní atmosféra. Nolanovi se povedlo natočit působivý thriller, aniž by se jeho jediná část odehrávala v noci či během deště, tedy fines obvyklých pro navození hutného napětí. Světlo je zde jednoznačným nepřítelem. Neskrývá ty zlé, ale svojí neustálou přítomností ztěžuje uvažování těch dobrých. Nespavost (alias Insomnie) u detektiva Dormera má sice jistou nelogičnost (proč nešel například spát do místnosti bez oken), dokáže však zapustit kořeny věrohodnosti až do morku kostí. 

Kvalita předlohy se projevuje i samotného kriminálního postupu. Zatímco běžný americký film jede po jasně vyjetých kolejích, kde mají všechny postavy nalinkovány motiv, minulosti dialogy i pointu, Insomnie stírá rozdíly mezi pachatelem a vyšetřovatelem na minimum. "Ten dobrý" - detektiv, najednou začne vzbuzovat nesympatie, provádí věci, které by si Columbo rozhodně za rámeček nedal. "Ten zlý" - nespáchal vraždu úmyslně, není nějakým pošahaným psychopatem, je to obyčejný člověk, pro jehož problémy máme pochopení. Oba dva spojil motiv "nešťastné nehody", který se prolne v dočasné spříznění duší a uzavření podivného obchodu. 

Právě tento většinou dialogový souboj je nejsilnější devizou filmu. Insomnie není film postavený na zběsilých pronásledováních, šokujících odhaleních nebo propleteném vyšetřování. Je to psychologický film kladoucí důraz na tísnivou atmosféru, a jednání hlavních hrdinů. Al Pacino a neobvykle obsazený Robin Williams (doposud se objevoval hlavně v komediálních rolích) hrají klidně, úsporně, bez velkých emocí. Režisér Nolan je s obdivuhodnou drzostí dotlačil k téměř nenápadným výkonům, přesto je vidět, že oba jedou na své maximum a prokazují svojí příslušnost k nejkvalitnější herecké garnituře. 

Otázka, zda Insomnie převyšuje předchozím Nolanův film, Memento, zůstane bez odpovědi. Nolan se vydal zcela jiným směrem, který rozhodně nestrhne tolik lidí, jako se to povedlo Mementu. Insomnie je kvalitní, zajímavá kriminálka s podmanivou atmosférou, v rámci žánru jedna z nejlepších za poslední roky. S tím si musíte vystačit, protože chtít po Nolanovi další Memento je jako chtít po Fincherovi další Klub rváčů. Prakticky je to nemožné, a i kdyby se to podařilo, nikdy to nebude tak dobré jako ten první film v řadě. 

Napínavý psychologický thriller, ze kterého začnete brzy trpět insomnií :) 

Tomáš Vyskočil [3. 10. 2002]