Forrest Gump
[Forrest Gump 1994]

"My name is Forrest Gump and people call me Forrest Gump."

V roce 1994 okouzlil jeho příběh celý svět. Přestože měl Forrest Gump IQ 75, participoval nemalou měrou na klíčových událostech americké poválečné historie: naučil Elvise jeho typické pohyby pánví, byl u vyhrocených momentů, které následovaly po zrušení rasové segregace, zažil napalmové bombardování ve Vietnamu, protiválečné demonstrace ve Washingtonu, při prvních pokusech o oteplení studené války navštívil Čínu a byl i u zrodu jednoho z největších politických skandálů, aféry Watergate.

Scénář šestioscarového snímku režiséra Roberta Zemeckise (Návrat do budoucnosti) je založen na románové předloze Winstona Grooma, v mnohém se však od ní odchyluje. Groom např. popisuje Gumpa jako více než dvoumetrové hovado vážící kolem 120 kilogramů, což jsou parametry, které postavě Toma Hankse příliš neodpovídají. V papírové verzi se Gump narodil v alabamském městečku Mobile, v té celuloidové pochází z Greenbow v okrese Greenbow County, které se sice také nalézá v Alabamě, avšak na rozdíl od Mobile je ryzí fikcí. Liší se i některé epizody Gumpova života, v knize se například podívá do vesmíru, do Hollywoodu a málem se stane šachovým velmistrem. Naopak chybí běh napříč Amerikou a odhalení aféry Watergate.

Odlišný je také charakter obou verzí příběhu. Román je poněkud povrchnější zábavou, pšouká se v něm a ve stavu beztíže létají kabinou kosmické lodi koule moči, ve filmu je zase daleko více dotažen ironický pohled na americkou společnost a její konkrétní instituce. Gump například dosáhne vysokoškolského vzdělání jen díky svému sportovnímu talentu. A vzpomeňte, jak náramně mu to šlo v armádě:

Drill Sergeant: Gump! What's your sole purpose in this Army?
Forrest: To do whatever you tell me, Drill Sergeant! 
Drill Sergeant: Godamnit, Gump! You're a goddamned genius! That's the most outstanding answer I've ever heard. You must have a goddamned I.Q. of a hundred and sixty! You are goddamned gifted, Private Gump! 

Nebo:
Forrest: Done, Drill Sergeant!
Drill Sergeant: Gump! Why did you put that weapon together so quickly, Gump? 
Forrest: You told me to, Drill Sergeant. 
Drill Sergeant: Jesus Christ! This is a new company record. If it wouldn't be a waste of such a damn fine enlisted man, I'd recommended you for O.C.S., Private Gump. You are gonna be a General some day, Gump! Now, disassemble your weapon and continue! 

O tom, jak je celý film skvělý, jak je skvělý Tom Hanks v hlavní roli, Gary Sinise a Robin Wright Pennová v rolích vedlejších, jak bezvadně byly vybrány písničky, jak krásnou hudbu složil Alan Silvestri a jak účelně byly využity digitální efekty, už toho bylo napsáno více než dost, proto si raději pojďme zrekapitulovat cestu Forresta Gumpa americkými dějinami.

1945 Zhruba v tomto roce se Gump narodil 
1954 Prezident nahrávací společnosti Sun Records shání "bělocha, jehož hudba zní černošsky?. Dostává se mu do rukou nahrávka Elvise Arona Presleyho a začíná zlatá éra rock'n'rollu. Pár měsíců předtím musel Elvis, který zřejmě ještě jako řidič náklaďáku projížděl neexistujícím Greenbow, odkoukat od Forresta jeho bizarní taneční kreace. 
1963 V roce 1954 bylo částečně zrovnoprávněno černošské obyvatelstvo USA, přesto ještě o osm let později založil George Wallace svou vítěznou guvernérskou kampaň na podpoře rasové segregace. 10. září 1963 chtěl pak za policejní pomoci (a Gumpova očumování) zabránit dvěma černým studentům ve vstupu na půdu Alabamské univerzity a ustoupil až poté, co prezident Kennedy vyslal na místo Národní gardu. O šest týdnů později byl Kennedy zavražděn. 
1965 Ve Vietnamu je rozpoutáno opravdové peklo, přestože Forrest Gump hovoří pouze o dlouhých procházkách krajinou a o hledání jakéhosi Charlieho ("Charlie" bylo kódové jméno, jímž Američané označovali jednotky Vietcongu). Kariéru prezidenta Johnsona, jenž byl tak úspěšný v řešení domácích problémů, začínají ničit důsledky jeho zahraniční politiky. Zásadním momentem byl jeho rozkaz začít bombardovat Severní Vietnam. Vzniká a sílí protiválečné hnutí. 
1966 Vzniká militantní černošská organizace Černí panteři, s jejichž představiteli se Forrest Gump setkal poté, co na prezidenta Johnsona vystrčil zadek. 
1968 Ukazuje se, jak "těžké je být bratrem". Robert Kennedy vítězí v primárkách, ale v cestě za prezidenstvím ho zastaví atentátník Sirhan Sirhan. Prezidentem je později zvolen Richard Nixon. 
1969 21. července mohl být Gump svědkem do té doby největší události v dějinách televize, přímého přenosu vstupu Neila Armstronga na Měsíc, který sledovalo půl miliardy lidí. Jenže on zrovna hrál ping-pong. Jeho umění sice nemělo takovou sledovanost, ale dokázalo pár desítek párů očí od obrazovky odtrhnout. 
1972 15. května je spáchán atentát na guvernéra Wallace a 17. června se dobrosrdečný Gump snaží poslat elektrikáře do budovy naproti hotelu Watergate. Netuší, že jde o kanceláře Demokratické strany, kde jsou právě s vědomím prezidenta Nixona instalovány kamery a odposlouchávací zařízení. 
1974 Následujícím střihem se posouváme o dva roky a v televizi vidíme rezignujícího Nixona. Bob Woodward a Carl Bernstein, reportéři Washington Post, totiž objevili, že nitky od vloupání do komplexu Watergate vedou až do Bílého domu. Tato informace spustila lavinu odhalení, která vedla k obviněním z korupce, zadržování důkazů a zneužití pravomoci. 5. srpna se Nixon vzdává úřadu a prezidentem se stává jeho viceprezident Gerald Ford. 
1981 12. dubna se odehrál první start raketoplánu Columbia. Přesně dvacet let po Gagarinově pilotovaném kosmickém letu začala nová éra vesmírného výzkumu, jehož vedlejším produktem je titanová slitina pro "kouzelné nohy" poručíka Dana. 
1982 22. března umírá Forrestova celoživotní láska Jenny, s největší pravděpodobností je jednou z prvních obětí AIDS. Ve filmu říká, že je to asi nějaký virus. Tehdy šlo pouze o spekulace. Fakt, že příčinou syndromu získaného selhání imunity je retrovirus HIV, byl definitivně prokázán až v roce 1983. 

Historické souvislosti jsou ve většině případů každému neamerickému divákovi jasné. Samozřejmě pokud oplývá alespoň povrchní znalostí amerických dějin. V některých scénách už se chytají jen ti vzdělanější. Například když jsem viděl Forresta Gumpa poprvé, tak se při jeho telefonátu na recepci hotelu Watergate začalo v sále řehtat jen několik lidí (včetně mě samozřejmě ;-). A jsou i momenty, kdy se chytá už jen opravdový expert. Kromě tří amerických prezidentů a Johna Lennona se totiž Gump setkal i s osobnostmi, jejichž jména nám Čechům mnoho neřeknou.

We were like peas & carrots 

Jedním z nich je třeba guvernér Alabamy George C. Wallace, který vlastním tělem bránil dvěma afroamerickým studentům ve vstupu na akademickou půdu, a protivil se tak rozhodnutí Kongresu o zrušení rasové segregace. Wallace je velmi kuriózní figurkou amerických dějin a jeho připomenutí ve filmu je další z mnoha ironických narážek na to, co vše je možné v tak civilizované zemi jako jsou Spojené státy americké. Poprvé se Wallace stal guvernérem v roce 1963. O tři roky později mu bylo zabráněno ve znovuzvolení, jím uvolněnou pozici však pro sebe získala jeho manželka. Po neúspěšné prezidentské kandidatuře se na místo guvernéra vrátil v letech 1971 až 1979. Roku 1972 byl při kampani s cílem získat prezidentskou nominaci za demokratickou (!) stranu postřelen (což je zmíněno i ve filmu) a ochrnul. Nejvyšším představitelem Alabamy se pak stal ještě v roce 1983, kdy měl tento někdejší rasista a zastánce segregace dokonce podporu velké části černošského obyvatelstva!

Jistě si také pamatujete, že když se Forrest vrátil z Vietnamu, zúčastnil se protiválečné demonstrace, kde jeho projev uvedl chlápek, který "měl z nějakého důvodu košili z americké vlajky". Ten chlápek nebyl nikdo jiný než Abbie Hoffman, anarchista a jeden ze zakladatelů Youth International Party (YIP, yippies). Hoffman se na konci šedesátých a začátku sedmdesátých let stal mediálně exponovanou osobou a pro mnohé byl hrdinou, avšak spíše než nějakým "seriózním" představitelem kontrakultury byl Hoffman věčně zfetovaným klaunem protestujícím proti všemu. Svůj život ukončil v roce 1989 sebevraždou. Loni byl o něm natočen životopisný film s názvem Steal This Movie, v němž ho ztvárnil Vincent D'Onofrio (Cela).

Do třetice všeho dobrého si řekněme pár slov o Dicku Covettovi, jednom z průkopníků zábavných talk-show moderního typu, které jsou jedním z atributů americké televizní kultury. Covett sám by se dal označit za televizní prostitutku. Se svým pořadem v nejrůznějších obměnách obrazil totiž od roku 1969 do současnoti celou řadu významných kanálů: ABC, CBS, PBS, USA, znovu ABC a CNBC. Do The Dick Covett Show byl Gump pozván po svém návratu z Číny a díky jeho vyprávění o Číně získal John Lennon kostru textu svého pozdějšího hitu Imagine:

Dick Cavett: You had quite a trip. Can you, uh, tell us, uh, what was China like? 
Forrest: Well, in the land of China, people hardly got nothing at all. 
John Lennon: No possessions? 
Forrest: And in China, they never go to church. 
John Lennon: No religion, too? 
Dick Cavett: Oh. Hard to imagine. 
John Lennon: Well, it's easy if you try, Dick.

Ve skutečnosti byl Lennon Covettovým hostem 23. listopadu 1971, ale místo Forresta Gumpa tam s ním byla Yoko Ono.

Obecně lze říci, že scénář Erica Rotha propojuje Forrestovy osudy s klíčovými událostmi americké poválečné historie daleko pevněji a jasněji než románová předloha a ve většině případů nelze mít proti popsanému běhu dějin žádné námitky; několika nesrovnalostem se autor přece jen nevyhnul. Forrest například říká, že Jenny zemřela v sobotu, o několik desítek vteřin později vidíme však na jejím hrobě datum 22. března 1982, což bylo pondělí. Dále je tu dopis od "ovocnářské" společnosti Apple, datovaný 7. září 1975. V tu dobu však Gump nemohl vlastnit její akcie, protože se s nimi ještě veřejně neobchodovalo. A když Forrest přijede v roce 1981 do Savannah, ukazuje mu Jenny výstřižek z USA Today. Problém je, že tyto noviny začaly vycházet až o dva roky později.

Ale myslím, že tyto drobnosti lze snadno odpustit. I tak je totiž Gumpův životní příběh nesmírně pozoruhodný a strhující. Jeho základní schéma, tedy idiot v centru dění a kolem lidé, kteří si skrze jeho prostotu uvědomují své vlastní chyby, jistě není nic nového. A i když tento skelet ještě více zkonkretizujeme na "příběh idiota, který hýbe světovými dějinami", musíme konstatovat, že tohle už tu také bylo. Stačí si vzpomenout na jeden z posledních filmů geniálního Petera Sellerse Byl jsem při tom, kde se dílem náhody stává mentálně zaostalý zahradník přítelem významného finančníka a později se jeho "radami" řídí sám americký prezident. Jenže tento příběh byl celý smyšlený. Právě dokonalá iluze autentičnosti je trumfem Forresta Gumpa. Pomocí historických momentů, které formovaly svět, je nám ukázáno, jak naplno se dá žít s IQ 75 a že události našeho života zkrátka musíme brát tak, jak přicházejí. V dnešní komplikované době jsme všichni tak trochu idioty, a proto nemá smysl si klást otázky, na které stejně neexistují uspokojivé odpovědi. Jen tak se můžeme "smířit s bohem", jako to s Forrestovou pomocí dokázal poručík Dan Taylor a Jenny Curranová.

"...and that's all I have to say about that."

Lubošek

Forrest Gump; USA 1994, 136 min.; Režie: Robert Zemeckis; Scénář: Eric Roth, Winston Groom (románová předloha); Kamera: Don Burgess; Hudba: Alan Silvestri; Hrají: Tom Hanks (Forrest Gump), Robin Wrightová (Jenny Curranová), Gary Sinise (Daniel Taylor), Mykelti Williamson (Benjamin "Bubba" Bufford-Blue), Haley Joel Osment (Forrest Gump Jr.), Sally Fieldová (paní Gumpová), Richard D'Alessandro (Abbie Hoffman), Dick Cavett (sám sebe).