Fantom Paříže
[Vidocq 2001]

Klíčem k zařazení snímku Fantom Paříže (v originále výstižněji Vidocq) do kontextu současné francouzské kinematografie je postava jeho režiséra. Jean-Christophe Comar (pracující pod pseudonymem Pitof) je zkušeným tvůrcem reklam a videosnímků a trikařem, který spolupracoval na výrobě speciálních efektů např. pro filmy Návštěvníci, Řidič a fantom, Didier, Vetřelec: Vzkříšení, Asterix a Obleix a Johanka z Arku. S důrazem na počítačové efekty je vytvořeno i Vidocqovo smyšlené dobrodružství. Jde tedy o akční fantastickou podívanou ve stylu Bratrstva vlků, nikoliv o tradiční historický film, jak by mnozí mohli podle tématu a obsazení Gérarda Depardieua usuzovat. Herecké výkony, výprava a vizuální stylizace jsou podřízeny této koncepci 

Detektiv Vidocq je po souboji s tajemným fantomem Alchymistou vržen do hlubin podzemí pařížského Arsenalu. Mladý novinář Etienne Boisset žádá Vidocquova spolupracovníka Nimiera o pomoc při pátrání po okolnostech této události, aby mohl dopsat Vidocqův životopis. Zdá se, že s případem souvisí tajemná smrt zbrojařů Belmonta a Veraldiho, kteří uhořeli po zásahu bleskem. Boisset najde tanečnici Préah, která se pohybovala v blízkosti obětí. Oficiální pátrání vede inspektor Lautrennes, který byl dříve Vidocqovým nadřízeným. Postupně se objevují důkazy, že Vidocq vypátral Alchymistovu totožnost. Události nakonec zavedou všechny pátrající do skláren Arsenalu, kde dojde k rozhodujícímu odhalení. 

Na efektnost zaměřený dobrodružný příběh stojí a padá s využitím počítačových triků, které vytvářejí dokonalou iluzi Alchymistovy mystické masky a jeho zločinů. Postava Vidocqa pouze rámcově ohraničuje děj, který je soustředěn na Boissetovo pátrání, kam až Vidocq v odhalení fantoma dospěl. Důležitou roli má tajemná atmosféra noční Paříže. Film svou dramaturgií připomene nedávný americký snímek Z pekla s Johny Deppem. A to i povrchností, se kterou nakládá s historickými fakty. Mistrně jsou zvládnuty kaskadérské výkony. Snímek byl jako první větší evropská produkce natáčen digitální HDTV videokamerou Sony HDW-F900, podobně jako např. poslední díl Lucasových Hvězdných válek. To přineslo možnost snímat některé scény televizním způsobem dvěma kamerami současně. 

Francois Eugene Vidocq (1775-1855) je historickou postavou, ve filmu a v televizních seriálech již několikrát ztvárněnou (naposledy ho hrál počátkem sedmdesátých let v televizi Claude Brasseur). Vidocq pocházel z prostých poměrů a v mládí byl obávaným kriminálníkem a galejníkem. V roce 1810 se mu však podařilo stát se placeným agentem francouzské policie. Díky rozsáhlým stykům s podsvětím, kterých ovšem využíval v prospěch své nové kariéry, se postupně vypracoval až na vrchního pařížského kriminalistu, spoluzakladatele kriminální ústředny Surete. V roce 1828 sepsal vlastní paměti (česky v překladu Jindřicha Hořejšího), v kterých obhajoval svou profesi udavače. Ve francouzské historii zaujal místo obdivovaného i zatracovaného dobrodruha, jehož osud je vhodným námětem pro literární a filmové zpracování (např. z pera Arthura Bernédea). 

[Stanislav Buzek, 19. 8. 2002]

Scénář: Jean-Christophe Grangé, Pitof. Režie: Pitof (Jeasn-Christophe Comar). Kamera: Jean-Pierre Sauvaire, Jean-Claude Thibaut. Střih: Thierry Hoss. Zvuk: Brigitte Taillandierová. Hudba: Bruno Coulais. Výprava: Jean Rabasse. Kostýmy: Carine Sarfatiová. Vizuální efekty: Pascal Giroux. Hrají: Gérard Depardieu (Vidocq), Guillaume Canet (Etienne Boisset), André Dussollier (Lautrennes), Inés Sastreová (Préah), Moussa Maaskri (Nimier), Gilles Arbona (Lafitte), Isabelle Renauldová (Marine Lafitteová), Dominique Zardi a další. Barevný, 100 minut. Dolby digital. České podtitulky. Francie 2001. Distribuce v ČR: Bioscop. Premiéra v ČR: 29. srpna 2002.