Konec světa
[End Of Days 1999]

Motto: Až se dovrší tisíc let, Satan bude vypuštěn ze své klece a nastane konec světa.

Jak stojí psáno v Knize knih (ne, nemyslím Stopařova průvodce po Galaxii, ale Bibli), tedy jak stojí psáno v Knize knih, každých tisíc let dostane Satan z milosti Boží šanci převzít vládu nad světem. A stačí mu k tomu málo: v poslední hodině milénia se pomilovat s přesně vybranou dívkou a zplodit s ní Antikrista. Ale církev je liška podšitá a všemi mastmi mazaná, takže ze svého středu vybrala speciální vražedné komando nikoli nepodobné monty pythonovské španělské inkvizici, jež má za úkol jedinou věc: najít a zabít onu vyvolenou dívku dřív, než nastane konec světa. Pán temnot ale taky není úplný debil, takže svoji budoucí milenku důvtipně objevil už dávno, a teď si ji pečlivě připravuje pro očekávanou soulož tisíciletí. 

Svět, jak ho známe, je tedy v pořádném ohrožení, zachránit ho může jediný člověk a bohužel to není ani James Bond ani inspektor Clouseau, ale Arnold Schwarzenegger. Tedy přesněji řečeno Jericho Cane, bývalý policista a současný alkoholik na volné noze, který se náhodnou přichomýtne k tomu, když se jeden z vraždících knězů pokusí zastřelit Satana (muhaha). Cane se na vlastní pěst pustí do vyšetřování a po několika brilantních dedukcích se mu podaří to, o co se celá církev marně snažila posledních dvacet let, a najde Christinu, dívku, v jejímž lůně leží doslova osud celého světa. No a pak už to jde ráz na ráz. Akční scéna, dlouho nuda, dojemná scéna, zase dlouho nuda, akční scéna, ještě dojemnější scéna a díkybohu konec.

Řekněme si to otevřeně: Konec světa je pěkná břečka, která by se dala nejlépe popsat asi jako prodloužená epizoda Millennia říznutá Vymítačem ďábla a trochou Zvláštních dnů navrch. Arnie se tentokrát navíc marně pokouší vecpat do herecké škatulky, na kterou má už nějakou dobu patent Bruce Willis, a tak jeho kreace (tentokrát to slovo sedí velmi přesně) ze všeho nejvíc připomíná trapný pokus o napodobení Posledního skauta - a to včetně suchých a tvrďáckých hlášek, které by možná mohly být i docela vtipné, ale musel by je mezi zuby cedit jiný herec a v jiném filmu. Kapitola sama pro sebe pak jsou oba dva Arnoldovy herecké pokusy o psychologické vykreslení vnitřní rozpolcenosti jeho postavy. To se nedá popsat, to se prostě musí vidět! 

Naproti tomu Gabriel Byrne se v roli Satana snaží seč může (byť do mistrovského výkonu Al Pacina v Ďáblově advokátovi mu přece jenom něco podstatného schází), ale ani on nedokáže tenhle film vytáhnout z bezedných bažin zahnívající béčkovosti. Možná že kdyby měl sobě odpovídajícího hereckého partnera, a nestál proti němu Arnold, který na jeho docela zábavné repliky ("Bůh je absolutně největší břídil všech dob, akorát má dobrou reklamu. Když se něco nepovede, tak se prostě řekne, že jeho cesty jsou nevyzpytatelné.") odpovídá povětšinou jedno- až dvouslovnými větami, pronášenými svým tvrdým německým přízvukem, mohl tenhle film vypadat o poznání lépe. 

To by ho ale také nesměl dostat do rukou podprůměrný režisér Peter Hyams (Timecop, Náhlá smrt) a někdo by musel pořádně proškrtat scénář a zbavit ho příšerných klišé (Jericho je bývalý polda, jemuž zabili ženu a dítě, protože svědčil u soudu proti zlým gangsterům), zjevných nelogičností (Satan dokáže jediným lusknutím prstů vyhodit do vzduchu celou budovu, ale proti jednomu mamlasovi se samopalem je naprosto bezmocný) a do očí bijících nesmyslů (Antikrist musí být počat v hodině těsně před půlnocí zrovna podle newyorského času). Autor scénáře Andrew Marlowe si totiž se svým dílkem příliš práce nedal a zřejmě naivně doufal, že tupí diváci mu tenhle paskvil zbaští. Jak je vidět na amerických tržbách, nezbaštili.

Konec světa zkrátka patří do oné rozsáhlé kategorie monumentálních zhovadilostí, jimiž nás americký filmový průmysl nezřídka zásobuje. Jak jsme se ale mohli v minulosti mnohokrát přesvědčit, i zhovadilost vpravdě pyramidálních proporcí může být nezřídka velmi zábavná, neboť právě ona pyramidálnost dodává filmovému dílku zcela nový, velmi svěží a tvůrci obvykle naprosto nezamýšlený rozměr. U Konce světa se tak ale bohužel nestalo, neboť po většinu doby je pouze nudný a blbý. A bohužel nikoliv tak blbý, až zábavný, ale pouze blbý. Klasické vypečenosti snímků Stevena Seagala nebo Jean-Claude van Damma dosahuje film až ve svém doslova makabrózním finále, na které už ale bohužel v kinosále vydrží pouze ti nejotrlejší.

No každopádně ať už se Satanův pokus o převzetí vlády nad světem, který on sám eufemisticky označuje jako "pouhou změnu managementu", podaří nebo ne (ostatně kdo ví, třeba jsou spolu Bůh a Satan domluveni, a hrajou na nás neférovou taktiku "hodnej polda - zlej polda", takže to nakonec vyjde všecko nastejno), tedy ať už je to tam nahoře zařízeno jakkoliv, jisté jsou pouze dvě věci: jednak fakt, že Konec světa rozhodně nebude Arnoldův očekávaný comeback, ale klidně to může být začátek konce jeho herecké kariéry (celá tahle neuvěřitelná slátanina stála sto milionů dolarů!), a zadruhé to, že pokud nemáte pro Arnieho zcela nekritickou slabost, pak byste se tomuto filmu měli ve svém vlastním zájmu vyhnout pořádně velkým obloukem. 

Kotwak

End of Days;USA 1999, 118 min.;Režie: Peter Hyams;Scénář: Andrew W. Marlowe;Kamera: Peter Hyams;Hudba: John Debney; Hrají: Arnold Schwarzenegger (Jericho Cane), Udo Kier (doktor Abel), Gabriel Byrne (The Man), Robin Tunneyová (Christina York), Rod Steiger (otec Kovak), Kevin Pollak (Chicago).