Čokoláda
[Chocolat 2000]

Proudilo to v její krvi. Toulavý způsob života zdědila po své matce z kočovného indiánského kmene. Když si ji její otec přivezl do Francie, dokázala s ním na místě vydržet pár let, pak si sbalila kufr, popadla malou Vianne za ruku a chodila s ní od města k městu. Takové dětství se nedá zapřít. Je příliš lehké ho za pár desítek let vnutit další generaci. A tak se Vianne Rocherová se svou dcerkou Anouk nechává zavát tam, kam zrovna fouká nejsilnější vítr. Stejně jako před léty...

Jednoho nevlídného dne přijedou Vianne a Anouk do pitoreskního městečka, upjatého a řádně seskládaného jako architektura zdejších kamenných domů s nejdůležitějším místem - kostelem - uprostřed . Vianne si od zapšklé stařeny Armande, která jako jediná z města nesedí v dřevěné kostelní lavici, pronajme zaprášený obchod v jeho těsné blízkosti. Okamžitě vyvolá ve stojatém životě místních starousedlíků rozruch – jak zvědaví kocouři chodí kolem zakryté výlohy a čekají, co jim záhadná Vianne nabídne. Hrabě de Reynaud, starosta a přísný ochránce křesťanských mravů, se však ještě dříve, než první zákazník vstoupí do provoněného obchůdku, postará o to, aby jediným Vianniným hostem byla pouze zatracená Armande. Otevřít si obchod s čokoládou v postní době? Být samostatnou ženou? A mít nemanželské dítě? Pro přiškrcenou morálku provinčního městečka je toho přespříliš. Jenomže dlouho dušené chutě kombinované s pokušením očím lahodících Vianniných bonbónů přivádějí do zakázaného obchodu jednoho svedeného za druhým. Kdo jednou podlehne Vianninu přesnému odhadu zákazníkovy chuti, bude se půst nepůst do příjemné společnosti laskomin neustále vracet. Hořkosladká směsice vůní a chutí je však pouze katalyzátorem uvolnění i jiných skrývaných chtíčů a pocitů.

Válka se starostou, jenž cítí ohrožení své přísné pověsti, začne gradovat poté, co v říčním přístavu města zakotví plující houseboat plný cikánských kočovníků. Bojkot nemorálnosti, jejž Reynaud proti nechtěným návštěvníkům vyhlásí, poruší jako první Vianne, když malé dívence neodmítne podat čisté vody a za čas dokonce sympatického mladíka Rouxe zaměstná na drobné opravy ve svém obchodě. S hrstkou dalších odvážlivců, kterým Viannina čokoláda obnažila smysly, uspořádají na lodi u příležitosti Armandiných narozenin divokou oslavu. Ale Reynaud si také vychoval svoje ovečky a rozhodně svůj bojkot uvolněného života bez přetvářky a strojené askeze nehodlá vzdát.

Život v tom starosvětském městě ustrnul. Nikdo by neřekl, že se píše rok 1959. Za pokorným chozením do kostela a pravidelnou modlitbou se neskrýval strach z propadnutí sladkému pokušení, ale z odkrytí zhoubných vztahů a lží sobě samým, které dělají život zdánlivě o tolik jednodušší. Proč se dobrácká Armande nenávidí se svojí dcerou Caroline, sekretářkou pana starosty? A proč se nemůže vídat se svým vnukem? Proč starosta Reynaud skrývá před svým okolím, že jeho žena neodjela na dlouhé prázdniny do Benátek, ale nadobro jej opustila? Jak dlouho budou po sobě platonicky zamilované dvojice pokukovat, než spolu promluví nejen zdvořilostní větu? Proč nikdo nechce vidět, že místní majitel hospody Serge mlátí svoji ženu, kleptomanku Josephine? A proč tolik vadí, když od něj Josephine odejde k Vianne pomáhat jí v obchodě? Zkrátka odhalit opravdový život a sloupat z něj nedořešené otázky jak sukénku od cibule a naučit se být tolerantní sám k sobě, to bylo to, čeho se všichni tak báli a co mýtická Vianne se svými bonbóny dokázala započít.

Příběh osamělé bojovnice Vianne napsala v roce 1998 Jeanne Harrisová. Je možné, že vám hlavou probleskne, že celý příběh je takovou oslavou ženské odvahy a samostatnosti, ale jakékoliv antifeministické pochybnosti příjemně odvíjející se děj zažehná do nevědomí. Sama autorka románu Čokoláda narážky na feministický přístup popírá: „Rozpor mezi pohlavími závisí na individuálních okolnostech. Je jasněji vymezený, když popisujete společnost, kde se se ženami zachází jinak než s muži, ale všechny motivy konfliktů mezi pohlavími jsou čistě náhodné.“ Švédský režisér Lasse Hallström (Co žere Gilberta Grapea, Pravidla moštárny) si spolu s autorem scénáře Robertem N. Jacobsem (nominace na Oscara za adaptovaný scénář) poradili s literární předlohou velmi dobře. Je podivuhodné, kolik propletených motivů a vedlejších epizod dokázali poskládat vedle sebe, aniž by celkové vyznění jakkoli rozmělnili. Filmová preciznost režiséra stála mnohé z herců žaludeční nevolnosti – scény, ve kterých postavy do sebe ládují bonbóny, nechal herce opakovat až čtyřicetkrát. Muka si musel prožít Alfred Molina v roli hraběte Reynauda, jehož závěrečná orgie způsobila, že čokoládu nemohl pak ani vidět.

Celkově vzato, podařilo se vytvořit kompaktní tým ze známých hereckých osobností, v němž žádná nezaostává za vysoko nasazenou laťkou hlavní představitelky Juliette Binocheové (Posedlost, Anglický pacient). Živelná Vianne je na první pohled nesmírně odhodlaná, dokáže povzbudit i nejzarytějšího skeptika, ale uvnitř ji nahlodávají vlastní neúspěchy, jakoby tomu, co dělá, sama někdy vůbec nevěřila. Právem jí patří jedna z pěti nominací, které Čokoláda v letošním oscarovém klání získala. Stejné ocenění si odnesla za roli volnomyšlenkářské Armande Judi Denchová, která nám v posledních letech dokazuje, že je mistryní vedlejších rolí, jen vzpomeňme na Oscara za minimalistickou roli královny Alžběty v Zamilovaném Shakespearovi. Překvapivou proměnu prodělala Carrie-Anne Mossová, která jako Caroline vyměnila kožený matrixovský obleček za uhlazený kostýmek a upejpavé chování. Slavná jména doplňují skutečná žena režiséra Hallströma Lena Olinová (Nesnesitelná lehkost bytí), Alfred Molina (Magnolia) a opuštěný manžel opilec Peter Stormare (Big Lebowski) a …málem bych zapomněla na na konci se objevivšího Johnnyho Deppa v roli tuláka Rouxe, jenž obstarává povinnou a přesto hezkou romanci s hlavní hrdinkou Vianne. 

Čokoláda je sice lehce kýčovitě nazdobená, ale celková atmosféra, která se rozprostírá v uličkách malebného města za zvuků hudby Rachel Portmanové, dokáže příjemně naladit tak, že snesete i malinké přeslazení v ústech. Snad ještě víc, možná budete na chuť Čokolády ještě dlouho potom vzpomínat. 

Ivuška

Chocolat; USA/VB. 2000, 121 min.; Režie: Lasse Hallström; Scénář: Robert Nelson Jacobs; Kamera: Roger Pratt; Hudba: Rachel Portmanová; Střih: Andrew Mondshein; Hrají: Juliette Binocheová (Vianne Rocherová), Lena Olinová (Josephine Muscatová), Johnny Depp (Roux), Judi Denchová (Amande Voizinová), Alfred Molina (Comte de Reynaud), Peter Stormare (Serge Muscat), Carrie-Anne Mossová (Caroline Claimontová).