Bratrstvo vlků
[Brotherhood of the Wolf (Le Pacte des loups) 2001]

Osmnácté století pomalu zapadá a s tou vší tmou, která přichází, vylézají z temných doupat vlci. Vlci a podivní charakterové.

Bratrstvo vlků se otvírá jako hrozba, kterou je neznámá Šelma pro odlehlý kraj. Na panství de Morangias přijíždí Muž z Paříže Grégoire de Fronsac a jeho přítel Rudokožec Manni, aby Šelmu polapili a vycpanou odvezli na pařížský dvůr. Kromě efektních ukázek bojových schopností indiána Manniho ale náhle režisér mění styl- leč jaksi oddalují místní atrakce- urozená šlechtičenka, bordel atp a Šelma vraždí dál, nepolapitelná...
Vyprávění pak, stejně jako loď v bouři, nabírá náhodných kursů, kursů pro hlavní linii příběhu zcela zbytečných a marných. Přes propriety gotických románů (spiknutí, fingovaná smrt, tajné spolky) nakonec po více než dvou hodinách dochází k očekávanému finále, ve kterém snad oceníte vysvětlení většiny motivů a předchozích odbočení z cesty.

Bratrstvo vlků je úžasně nasnímané. Více než hodinu a půl jsem se bavil jen prací kamery, jenom opulentními obrazy a štěstínahánějícími střihy (např. když se spící Monica Belluci změní v ubíhající sněžnou krajinu) a vypracovanou choreografií (Manniho souboj v expozici díla). Přes tuto vysoce nasazenou laťku se ale hned několik složek díla nedokáže vůbec dostat, natož ji lehce přeskočit.
Zarážející v Bratrstvu vlků je rytmus střihu. Režisér si vyhraje s tunami zpomalovaček, zrychlovaček, detailů, celků, panoramat, jízd a poletů, ale není schopný to dát dohromady tak, aby se divákovi tajil dech. Vždycky, když už máte dojem, že scéna se blíží dramatickému vyvrcholení, je toto sraženo na kolena naprosto neočekávaně dlouhým/ krátkým záběrem. 
Stejně podivná je animace Šelmy. Od Jurského parku už uplynulo S E D M let!!!! a tady Bestie vypadá, jako že jí právě došly baterky. Ostatně už samotný desén Šelmy je jenom Vetřelec zkřížený s Predátorem, nic nového, nic originálního. 
Ale to, co dělá z Gansova Bratrstva vlků někdy až směšnou podívanou je, pochopitelně, scénář. Po úžasném intru totiž nepřichází jasná expozice hrdiny a antihrdiny. Mlžení a vyloženě turistika po krásách kraje, spolu s barokní přehršlí vizuálních efektů, zahltí na moment vaše oči, ale mozek se začíná brzy nudit. 
Pak už se vše tahne ve vyjetých kolejích- jakmile chybí motivace/ expozice charakterů, bortí se jakákoli základní myšlenka filmu a jen další epizodní scéna stíhá jinou... 
A přitom právě idea, že pomocí tajemné šelmy se církev může pokusit vyhrožovat králi není úplně marná....

Bratrstvo vlků je dokonale vypraveno a zahráno. Až pohádkově poutavé jsou obličeje Samuela Le Bihana, Marca Decascose nebo Monicy Bellucciové.

Není pochyb o tom, že atmosféra filmu je masivní, bohužel zůstává osamocena. 

Šimon Šafránek 

Bratrstvo vlků, Le pacte des loups (Francie 2001, 142 min) 
scénář: Stéphane Cabel, Christophe Gans
střih: Xavier Loutreuil, Sébastien Prangere, David Wu
hudba: Joseph LoDuca 
kamera: Dan Laustsen 
režie: Christophe Gans